Bezpečnost potravinových doplňků a bylinných přípravků
Alliance for Natural Health (ANH) uveřejnila nedávno ve snaze o lepší vzdělávání spotřebitelů a v rámci boje proti šíření poplašných zpráv zajímavý článek1) srovnávající bezpečnost potravinových doplňků a bylinných přípravků v kontextu různých dalších lidských činností, přírodních událostí či konzumace jiných látek.
Obsahová část článku spočívá zejména v přehledném grafickém znázornění, jež ukazuje, že potravinové doplňky, dle naší legislativy doplňky stravy na bázi vitamínů a minerálů, které jsou častým cílem stále restriktivnější legislativy „na ochranu spotřebitelů“, jsou ve skutečnosti nejbezpečnější látky, kterým můžeme být vystaveni; v grafu pak tvoří základ (=1), vůči kterému se porovnává. Na opačném konci škály rizik stojí jako extrém kouření (797 tisíckrát nebezpečnější než potravinové doplňky), dále pak samozřejmě pro Brita či Britku účast ve vojenském konfliktu v Afganistánu (326 tisíckrát), překvapivě téměř shodnou míru rizika mají ale i různé odvratitelné škody na zdraví v souvislosti s hospitalizací v (britské) nemocnici (293 tisíckrát), o něco lépe si stojí vedlejší účinky konvenčních léčiv (62 tisíckrát). Pomyslný střed škály míry rizika úmrtí tvoří otrava jídlem (875×), riziko zastřelení (368×) či otrava léčivy s paracetamolem (348×) nebo úrazy na pracovišti (658×).
Data, která byla získána z oficiálních zdrojů Velké Británie a EU, prokazují, že bylinné (8×) i potravinové doplňky patří z hlediska individuálních rizik do kategorie „super bezpečné“, což znamená, že riziko úmrtí v souvislosti s jejich konzumací je menší než jedna desetimilióntina. Pravděpodobněji můžeme zemřít následkem zásahu blesku (5×) či utonutím ve vaně (42×).
S nadsázkou tedy můžeme říci, že chce-li někdo legislativními počiny zachraňovat životy v populaci, měl by se zaměřit spíše na prosazení zákazu van, případně stanovení jejich jediných bezpečných a Unií posvěcených rozměrů. Že by totiž někdo zakazoval kouření, alkohol (15 tisíckrát), práci či cyklistiku (1,8 tisíckrát), je spíše nepředstavitelné, byť v případě kouření je jistě na místě dodat slovo bohužel.
Na článek ANH upozorňujeme mimo jiné i proto, abychom opět přispěli k debatě, ve které zastáváme stanovisko, že přespřílišné prosazování principu předběžné opatrnosti není oprávněné. Že lepší než tvorba plošné legislativní ochrany „těch hloupějších někým zcela moudřejším“ je budování znalostní společnosti, kde budou mít i tradiční medicíny legislativou uznaný status, tedy své místo v mixu dostupné zdravotní péče a v důsledku toho i definovanou zodpovědnost. A každý sám či s odbornou pomocí si pak z neomezované palety dostupných možností bude moci vybrat „svůj“ způsob, např. kombinaci přínosů různých metod a přístupů. On totiž život sám by na škále ANH vyšel jako nejvíce životu nebezpečný (100 milionkrát), a tak by měl mít každý jedinec při výkonu takto vysoce rizikové činnosti legislativou garantované právo na co nejširší paletu možností vlastní údržby, nejlépe ze všech koutů světa a od všech kultur — jen takový přístup totiž plně respektuje individuální práva a odpovídá komfortu 21. století.
Plné znění odkazovaného článku naleznete na stránkách ANH, ze kterého lze stáhnout v PDF i ony hezké grafy.
Autor: Karel Šimonovský
Článek vyšel ve Členských informacích č. 76 ČSBS/TCM 29. 1. 2013.