Pozdně podzimní hřejivé velké dvojité dovyplňování

Podzim je čas zdravě poučené přísnosti, spravedlivě nekompromisních hodnocení a jejich transformace do okamžité exekuce nápravných opatření, nesentimentálního opouštění a odhazování zbytečností, připomínání si holé podstaty žití a lpění na bezprostředním přidržování se do hlubin vedoucích vláken života. Přísnost je nutná, neboť čas letní hojnosti už je minulostí a z blízké budoucnosti už se vynořuje zimní výzva absence volně dostupných příhodných zdrojů pro bezstarostné udržování tepla života. Není proto rozumné nereagovat na úbytek hřejivého nebeského jangu, na méně přirozeného tepla, méně přirozeného rozpínání, na méně přirozeného směřování směrem ven.:

Poznámka na úvod: Následující článek je možno v duchu podzimního tříbení číst dvěma způsoby – celý, či (předem nebo posléze) pouze v jeho tučných částech, které samy o sobě tvoří funkční text. V článku nejen načerpáte inspiraci ke skupinám použitých bylinných směsí dvojího velkého hřejivého doplňování ^{Inspirace 1} a jejich nikoli náhodnému roztřídění podle částí dne ^{Inspirace 2} . Dozvíte se také:

• Proč je na podzim třeba nejen eliminovat, ale také doplňovat;

• jak dvojité doplňování čchi a krve na podzim probíhá (či probíhat má);

• jak probíhá spolené pěstování čtyř složek – čchi, krve, tělních tekutin a esence;

• kdy a u kterých skupin není velké dvojité hřejivé doplňování vhodné;

• jak na podzim nejlépe podpořit mírně teplé ochraňování, udržování, dovybudovávání a dovyplňování;

• jaké výhody mají zpravidla směsi velkého podzimního dovyplňování.

A mnohem více – to vše doplněno o komentované citáty z klasiků (citáty jsou umístěny vždy v pravé části článku).

Podzim je čas zdravě poučené přísnosti, spravedlivě nekompromisních hodnocení a jejich transformace do okamžitého vykonání nápravných opatření, nesentimentálního opouštění a odhazování zbytečností, připomínání si holé podstaty žití a lpění na bezprostředním přidržování se do hlubin vedoucích vláken života. Přísnost je nutná, neboť čas letní hojnosti už je minulostí a z blízké budoucnosti už se vynořuje zimní výzva chybění volně dostupných příhodných zdrojů pro bezstarostné udržování tepla života. Je proto rozumné reagovat na úbytek hřejivého nebeského jangu, na méně přirozeného tepla, méně přirozeného rozpínání, na méně přirozeného směřování směrem ven.

Úbytek hřejivé podpory v podnebesí, provázený nutností neodkladné a adekvátní kompenzace znají dobře motoristé, když je na podzimní pokles tlaku (= čchi) v pneumatikách neoblomně upozorňují chytré systémy. Jde o jeden z projevů příkazů podzimu v podnebesí, dokonce fyzikálně měřitelný. Takové příkazy jednotlivě, a ještě více ve svém souhrnu, mohutně ovlivňují a přesahují samozřejmě nejen stroje, ale i další živé organismy, včetně člověka. Živé organismy to mají ale násobně složitější. Abychom vhodně zasáhli, je třeba vyhodnocovat větší množství okolností, a to vnitřní i vnější povahy, často v reálném čase vzájemně se ovlivňujících a podmiňujících. Teorie čínské medicíny lidstvu dávno nabízí chytrý, osvědčený, a hlavně individualizovaný systém, který nám může pomoci se rozhodnout, kde a jak naše těla během pozdního podzimu podpořit.

Podle čínské medicíny (TČM) je proto na podzim prostřednictvím zvýšeného, ale hlavně cíleného úsilí,
(přičemž taková aktivita je stále ještě docela dobře možná díky opoře v doznívajícím podnebním jangu (teple)),
zapotřebí nejen spravedlivě, ale hlavně přísně a bez výjimek,
s využitím útočnosti kovu podzimu
(zrcadlí se na zemi jako meče, nože, hrábě, motyky;
v člověku jako podpora očistné funkce plic (nabírání čistého a vylučování kalného), aby kalné a neřádné – typicky vlhkost, vlhká horkost, horkost, hleny, stáze krve - nebránilo posklizňovým podzimním přeměnám a nekazilo sklizené řádné, které je nutně třeba v dostatečné míře a kvalitě přenášet do zimy a následně během ní v hlubinách uchovávat a dle potřeby využívat),
zbavit se nejen nekvalitního a nahnilého, ale navíc bez soucitu mýtit pryč i to obstojně kvalitní, však pro nadcházející zimu rozhodně nadbytečné a překážející,
(aby skutečně nic nepřekáželo v cestě řádnému, až během zimy bude jangový pohyb jen mírný a navíc v hlubinách, nadto dále omezován ve svých nejrůznějších trasách vlivem nadvlády zimy (období jin v jin, tedy bez jangu, které řádný jang lidského života musí zvládnout překlenout do jara bez vnější opory, což činí v hlubinách vody, kde se kontaktem s ní pěstuje a vyživuje, to je pro něj též fyziologicky nesmírně důležité, jen si musíme pohlídat, aby nepodlehl zdvojené jin chladu a vody)),
a rovněž i s využitím provozních transformací a přeměn kovu podzimu, vč. ochrany od něj odvozených štítů, stříšek či baldachýnů
(zrcadlí se na zemi jako závětří za štíty skal a hornin;
v člověku jako podpora transformací v horním prameni vody (plíce) a též co nejpříhodnější naplňování možného potenciálu ochranného baldachýnu (též plíce), aby ostatní orgány byly pod ním chráněny; rafinace a zušlechťování se děje též za pomoci kovu – využíváme kotlíky, hrnce, nože, nářadí),
ochraňováním dopěstovávat řádné, rafinováním zušlechťovat esence ze sklizeného,
aby bylo z čeho přežít přes zimu, a následně bylo z čeho nastartovat nový růst na jaře,
(aby tělo bylo v kondici naslouchat a mít prospěch z toho, až na něj budou účinkovat příkazy jara, protože jen tak bude moci pružně následovat jarní rození nového a odhazování starého, nebude se tomu rigidně protivit, a tím ohrožovat celistvost sebe sama.)

Podzimní velké dvojité doplňování (dabu, shuangbu) rezonuje s představou dopěstovávání řádného,

neboť podzim, vč. svého závěrečného období s přechodem do zimy,
(což je část roku pro vše živé obzvláště náročná, protože je dynamická, s výrazným střídáním relativního tepla s větrem poháněným pronikavým chladem majícím už charakter zimy),
je jediné období roku, kdy dává smysl opravdu silně přes výživu doplňovat
(a v případě potřeby tím dohánět završení jarně-letně-podzimního pěstování výživy
a následného stahování esence výdobytků do bezpečí úschoven, vč. úschovny ledvin (vč. mingmenu)ze všech nejskrytějších hluboko ve vodě, odkud budou moci být pohotově čerpány, bude-li to během zimy a jara zapotřebí.)

Termíny „velké doplňování (dabu)“ či „dvojité/zdvojené doplňování (shuangbu)“ odkazují na společné současné doplňování čchi a krve

prostřednictvím zahrnutí různých a vhodně kombinovaných zdrojů přirozeně sladké chuti
(ať už v jídlech či v bylinných recepturách,
protože z pěti chutí jedině sladká má mezi svými vlastnostmi účinek budovat a doplňovat (gan neng bu))
a s celkově mírně teplou povahou
(protože s ohledem na chlad podzimu je vhodné podporovat čchiové transformace a jangovou ochranu sebezáchovy života přidáváním mírně teplých čchiových substancí.)

Má-li v podzimním čase tyto charakteristiky naše výživa, tělo má z čeho celkově obnovovat a doplňovat své základní substance i sebezáchovné procesy.

Doplňování je určeno k navyšování a pomáhání prázdnému.
(bu ze yibang xu zhi)
Jingyue quanshu, 1. svazek, 10. kapitola – pojednání o [pravidlech] opanovávání, r. 1640/1700

Pokud se navzdory prázdnotě nedoplňuje
(ruo xu er bu bu),
přivodí to v člověku rozmělňování a rozptylování čchi a krve
(ze shi ren qixue xiaosan),
stravování a zanikání svalů i masa
(jirou haowang),
odlučování se a zanikání esenciálního ducha
(jingshen tuoshi),
popletení [vůle duše] zhi i [rozmýšlení duše] yi
(zhi-yi jie mi).
Jingyue quanshu, 1. svazek, 10. kapitola – pojednání o [pravidlech] opanovávání, r. 1640/1700

Společné současné pěstování čchi, krve, tělních tekutin a esence

Chceme-li doplňováním podporovat to „řádné“ cíleně a poučeně,
využíváme v čínské medicíně fyziologické modely
(to znamená takové, které pracují s „řádnou“, zdravou, obvyklou situací a s „řádnými“ procesy,
tj. s terénem těla bez přítomnosti choroby, tedy v mantinelech různých stupňů či odstínů dynamického zdraví (homeostáza)),
např. základní trojčetný koncept/model „qi – xue – jinye“,
který je před zimou a přes zimu obzvláště vhodné rozšířit na čtyřčetný koncept/model (viz nákres níže) přidáním a zohledněním esence jing, její kvality, množství a vlivu různých okolností na ni:

Právě v tomto čtyřčetném modelu obzvláště platí klasická poučka, že:
jin se doplňuje přes krev a jang se doplňuje přes čchi,
je to odkaz na přeměny obhospodařované hybatelem země (slezina, žaludek),
kdy transformacemi z konzumované stravy a nápojů
navýšená nehmotná čchi relativně rychleji, ale pomíjivěji, doplňuje a reguluje jangové
kvality těla,
tedy ty nemající tvar (často jde o fyziologické procesy), zatímco
nově obnovená krev relativně pomaleji, ale stabilněji, doplňuje a naplňuje jinové
kvality těla,
tedy ty mající tvar (často jde o orgánové struktury),
jehož vyplňování trvá přirozeně déle, proto je i pomalejší.
Mezi čtyřmi složkami zobrazenými v modelu je velké množství vzájemně provázaných vztahů:
mj. prostupnost, ovlivňování i rození/obnova,
přesto ale klíčovými pro jinjangovou dynamiku udržování života
(přeměny/transformace, rození, narůstání, obnova, regulace, odstraňování)
je především jinjangový pár qi-xue
pěstovaný z esencí získaných od postnatálního pásu (plíce – slezina - žaludek – střeva).

„Výživa a ochrana se rodí z postkosmické čchi potravy v žaludku.
Čisté z této čchi se stává výživou, kalné z ní se stává ochranou.
Ochrana je to prudké a hladké z čchi, výživa je esence v krvi.
Mluvíme-li z hlediska pozice v těle, říkáme čchi a krev,
mluvíme-li z hlediska proudění, říkáme výživa a ochrana.
Výživa koluje v cévách, proto přináleží k jin;
ochrana se pohybuje mimo cévy, proto patří k jangu.
To, že výživa a ochrana proudí, má svůj základ v prekosmické jednotné čchi v ledvinách,
proto je také nazýváme jako čchi a říkáme vyživující čchi a ochranná čchi.“
Yizong jinjian, r. 1724 (překlad Vladimír Ando, in: Základy teorie čínské medicíny, díl 3. )

„Je-li prázdnota čchi zapříčiněna esencí jing,
pak je přirozeně zapotřebí doplňovat esenci, aby [se jejím prostřednictvím] mohla přeměňovat čchi.
Je-li prázdnota esence jing zapříčiněna čchi,
pak je přirozeně zapotřebí doplňovat čchi, aby [se jejím prostřednictvím] mohla rodit jing.“
Jingyue quanshu, 50. svazek – strategie doplňování, r. 1640/1700.

Konkrétnější bylinné obrysy zde zmíněného čtyřčetného modelu najdete na konci tohoto článku pod ^{Inspirací č. 2}

A kdy není vhodné teple hutně zdvojeně doplňovat, pěstovat, navyšovat, rozhojňovat a vyživovat „řádné“?

Doplňování je pouze jednou z osmi základních metod možného působení na tělo a jako samojediná je určena na vyživování, navyšování, pěstování, rozhojňování, naplňování či zpevňování.

Paušální i nejpravdivější omezení doplňování nad rámec fundamentální výživy základními potravinami,
vyplývá ze suwenovské poučky„prázdnotám přináleží [metoda] doplňování (xu zhe bu zhi)“.
Tedy není-li prázdnota,
resp. není-li jako hlavní součást viděné situace/obrazu,
pak takové situaci ani neodpovídá, a ani nepřináleží metoda doplňování.

… Ovšem ani při přítomnosti prázdnoty, nelze vykonávat velké dvojité teplé doplňování automaticky a bezuzdně, neboť kombinace teplé povahy a hutných chutí není samozřejmě všespásná, např.:

• dostáváme-li se, typicky díky cestování, z dosahu našeho chladného podzimu může být vhodné přehodnotit důraz na teplou povahu i na hutné chutě;

• při rozhozeném trávení z nejrůznějších příčin (třeba zase i cestování) musíme vyhodnotit, zda tělo je vůbec schopno vyzískat z obohacené stravy patřičnou výživu a zprostředkovat očekávané dobrodiní.
  
  Je dobré si připomenout, že sladká chuť,
  natož ve velkém a koncentrovaném množství,
  by se neměla užívat při plnosti středu
  (pocity roztažení břicha, pocity nedostatečného odchodu stolice, říhání, pálení žáhy, nadýmání).
  Při takových stavech tedy obvykle postupy velkého doplňování nebývají vhodné,
  tehdy často můžeme i pozorovat snížení chuti k jídlu, to je důležitý signál těla!
  (někdy sice může stačit přidat nějakou bylinku, či vhodně kombinovat s další směsí, ale to už může vyžadovat docela hodně odbornosti, protože i příčin může být více…)
  Toto omezení skutečně platí i za podmínek, které někteří označují jako „běžný stav“,
  typicky takový, kdy zrovna nebojují s žádnou akutní chorobou z vnějších příčin…
  

• u dětí, starých a oslabených osob bývá často vhodnější, aby doplňující výživa nestála na hutných chutích, ale aby byla opřena o přiměřenou podporu orgánů fu, které se „doplňují zprůchodňováním“;

• únavový syndrom, vyhoření, poruchy příjmu potravy a další hraniční stavy, kdy situace odpovídá obrazu konečné fáze zimy, ale s neschopností „nastartovat jaro“;

• u některých žen může být jejich tělem lépe přijímáno, budou-li mohutně doplňovat výživu jen v období od skončení menstruace do ovulace a hlavně posledních 7 dní další před menstruací budou už přijímat lehčí stravu;

• u předpubertálních dívek se raději tomuto typu dvojitého doplňování výživy vyhýbáme, aby se nevybudila předčasně menarche;

• u všech výše uvedených výjimek z velkého doplňování lze využít jiné přístupy k doplňování, např. ten popisovaný v díle Prapůvodní zrcadlo napravování prázdnoty (Lixu yuanjian)

Dále nesmíme zapomínat na zbývajících sedm metod působení na tělo, které se používají právě tehdy, když doplňování není vhodné: akutní situace, stavy plné či s převažující plností a stavy kombinované, vč. nejrůznějších stísnění, nahromaděnin či překážek v mechanismu čchi (qiji) a oběhu krve xue.

V kontextu podzimu a zimy překážky typicky mohou být z chladu, vlhkosti, horkosti, vlhké horkosti či stáz krve. Jsou-li tyto překážky přítomny, zpravidla je třeba je vyřešit dříve, než přistoupíme k doplňování, natož pak k velkému doplňování. Nemůžeme totiž více přidávat k tomu, co je již neprůchodné, to bychom naopak pomáhali chorobnému přehrazování, aby vítězilo nad zdravou průchodností.

Pozdně podzimní mírně teplé ochraňování, udržování, dovybudovávání a dovyplňování podporujeme zejména vhodným hřejivým oblečením, úpravou životního stylu i tempa, a v neposlední řadě samozřejmě také stravou.

Na přelomu podzimu a zimy vládne již chlad nebes. Čím je jeho dopad na individuálního jedince větší, tím více je vhodné zařazovat do stravy složky či substance s teplou až horkou čchi (qi) a kombinací chutí (wei) vhodně reprezentující požadované vlastnosti výživy: takto vzniká funkční potravina podle měřítek čínské medicíny...

Čchi (též někdy překládána jako povaha) substancí přináleží nebesům,
dává smysl tedy prostřednictvím teplé a horké čchi stravy vyvažovat chlad nebes.

Chuť (wei) přináleží zemi,
chladne-li země vůkol nás, je vhodné to vnitřně vyvažovat jangovými chutěmi (štiplavá, sladká, fádní),
přičemž ovšem štiplavé (méně výstižně též překládané jako chuť pálivá) by nemělo být v běžné podzimní a zimní výživě mnoho, neboť štiplavá podporuje rozptylující funkce plic a přivádí jang k povrchu, což jsou vše účinky, které je dobré si šetřit na dobu a situace, kdy potřebujeme otevírat povrch a z těla vylučovat chlad, vítr a příp. i vlhkost či hleny a kaly.
Přiměřeně můžeme na podzim zařazovat i chutě, které přináležejí jin země, tedy kyselé, hořké a slané, stále totiž ještě vládne podzim, a tak stále máme možnost před zimou jejich prostřednictvím ještě dovypěstovat krev a jin.
Ostatně strava by měla vždy obsahovat plnou paletu patera chutí, prakticky se tedy bavíme jen o tom, které chutě budou významněji zastoupené než jiné.

Pokud jde o pokrmy základní stravy, zařazujeme do nich již od nepaměti během podzimu a zimy zahřívající koření (např. z -u nás jsou historicky používané jalovčinky, pór, křen, česnek apod.), zateplí se tím jangové procesy přeměn trávením-, a celková využitelnost ostatních vyživujících složek stravy na pěstování čchi a krev tím narůstá.

U zavedených klasických bylinných receptur využívaných k doplnění stravy je z dostupné odborné literatury i praxe známo celkové vyznění ohledně chutí a povah, stačí se tedy přidržet vyzkoušených doporučení.

Důvod zvážení potřeby velkého dvojitého doplňování čchi a krve vyživující stravou na přelomu podzimu a zimy neplyne jen z přirozeně se tenčících zdrojů, ale souvisí i se změnou roční doby a změnou jí přiřazeného řídícího hybatele: v pozadí celoročně aktivní hybatel země (slezina, žaludek) vystupuje do popředí, neboť od vládu končícího podzimního kovu (plíce, tlusté střevo) přijímá jeho čchi a jím zprostředkované esenciální substance, aby je mohla země zpracovat, zprostředkovat, „přeložit“ a přeměnit, a z takto hybatelem zemí transformované esence, aby se mohla dobře zrodit a pokračovat budoucí vláda zimní vody (ledviny, močový měchýř, ale též kosti, vč. kolen).

Je-li na konci podzimu stále ještě zjevná a přetrvávající oboustranná prázdnota čchi a krve,
což nutně zahrnuje i vyčerpanost postnatálního kořene (sleziny a žaludku, ale i plic a střev),
je velmi příhodné neodkladně konat,
na což upozorňuje ve své 22. kapitole Suwen, když říká:
„Je-li choroba ve slezině, vyléčí se na podzim.“
Propásne-li se podzimní okno příležitosti, pak Suwen hned pokračuje a dodává:
„Nevyléčí-li se na podzim, stane se závažnou na jaře.“
Neboť tehdy pak hybatel země (slezina, žaludek) nebude sto odolávat sezónní síle hybatele dřeva (játra, žlučník), a bude jím snadno překonáván.

22. kapitola Suwen rovněž poskytuje návod, jak je možné orgánově přiřadit a rozlišit nejrůznější příznaky nedostatečné výživy podle jejich chování během dne:

Pokud jde o choroby sleziny
[hybatel země],
projasňují se s [popoledním] ubýváním slunce k západu
[období vlády země; má čas na sebe],
nabývají s východem slunce
[období vlády dřeva; síla dřevo překonává zemi],
tiší se od pozdnějšího odpoledne [15-17 h]
[vláda kovu; jako syn země plní povinnosti k matce].

Pokud jde o choroby plic
[hybatel kov],
projasňují se od pozdnějšího odpoledne [15-17 h]
[období vlády kovu; má čas na sebe],
nabývají s polednem
[období vlády ohně; síla ohně překonává kov],
tiší se s půlnocí
[vláda vody; jako syn kovu plní povinnosti k matce].

Protože jsou bylinné směsi velkého podzimního doplňování teplé povahy (qi), kterážto napomáhá transformačním (jangovým) procesům těla zužitkovat směsmi vnášené hutné chutě, vč. sladké, specificky tak vlastně pomáhají se zpracováváním sebe sama, neboť poskytují hřejivou oporu jangovým fyziologickým procesům zodpovědným za přeměnu stravy a nápojů.

Střední zářič
(zejména slezina a žaludek, ale zde v širším významu zahrnujícím i střeva)
pak snadněji přeměňuje stravu a nápoje
(příjem, rozklad, průchodnost a pohyb zažitiny i přijatých tekutin, oddělování čistého a hutného/kalného/mastného),
prostřednictvím čchi ze stravy vyživuje a zatepluje orgány
a ani po jídle nenastává útlum ve schopnosti přemýšlet:

„Slezina řídí ovládání krve,
zateplování pěti orgánů zang,
a (z projevů duševního života) v sobě uschovává přemýšlení.“
Nanjing, kap. 42 (překlad Vladimír Ando, in: Klasická čínská medicína, díl 1.)

Určitou zajímavostí je i to, že bylinné směsi podřaditelné pod velké dvojité doplňování typicky obsahují k sobě dobře ladící složky s tak vyváženými chutěmi (wei) a povahami (qi), aby v rámci mechanismu čchi (qiji) nezpůsobovaly žádné velké zvedání, ani klesání. Vyvolávání zvedání je totiž nevhodné při prázdnotě dole a uprostřed (ještě více by se tím dole a uprostřed vyprazdňovalo), analogicky pak vyvolávání klesání není vhodné při prázdnotě nahoře a uprostřed (ještě více by se tím nahoře a uprostřed vyprazdňovalo).

Svoje vyživující doplňování směřují typicky hlavně do středního zářiče, neboť ten nejenže tvoří čep zvedavých a klesavých procesů, ale harmonicky fungující a dobře vyživovaný střední zářič následně přirozeně doplňuje prázdné a nedostatečné v ostatních částech těla, ať již nahoře či dole. Tak to odpovídá i charakteru pozdního podzimu, má jít o završování, donaplňování a dozabezpečování, nikoliv už překotná velká přesouvání či novátorská přebudovávání.

=====

INSPIRACE Č 1:

Pokud budete pozdně podzimně přemýšlet o výzvách velkého dvojitého doplňování výživy, doporučujeme Vašim úvahám následující bylinnou inspiraci:

Skupina WCL, zejména:
WCL1.9 danggui buxue tang
WCL2.9 shengyutang
WCL3.9 huanshaodan

Skupina WLC, zejména:
WLC5(.9) bazhentang
WLC6(.9) shiquan dabu wan
WLC7(.8 ) renshen yangying tang / renshen yangrong tang
WLC8 jianbuwan

Skupina GM, zejména:
GM T32 Osvobození luny (Freeing the Moon - xiaoyaosan jiajian)
GM T37 Uklidnění ducha (Calm the Shen – guipitang jiajian)
GM T58 Podpora semínek (Planting Seeds – bushen guchong wan jiajian)
GM T59 Vzácné moře (Precious Sea – yimu bazhentang jiajian)
GM LTN08 Malý strážce (Little Sentinel, bazhentang jiajian)

Z ostatních například:
WLB2(.9) tianwang dabu wan
WLH3(.9) guipiwan
HLA3.9 renshen dang-shao san
TTW8(.8) shouwupian
TTW9(.9) baizi yangxin tang

Určitě při svých úvahách narazíte na další příhodné prostředky či kombinace, nicméně z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že společné a cílené vyživování čchi i krve středu není v bylinných směsích úplně obvyklé a časté. A navíc jde i o „novodobý“ přístup, neboť žádná z výše uvedených receptur není starší více než 1000 let, naopak absolutní většina z nich jsou opravdu mladé, existující jen pár stovek let, což se u průřezových seznamů bylinných směsí čínské medicíny doopravdy nestává.

Možná to lze do jisté míry vysvětlit i tím, že výživa člověka byla po celou dobu jeho evoluce daleko více spjata s přirozenými potravinami, které v sobě nesly dostatečné otisky nejen nebes (vč. různých záření a spadů), ale i země (vč. různých vyzařování, mikro a makro elementů, půdního mikrobiomu), možná byly v potravě pestřeji, vhodněji a příhodněji zastoupeny kombinace zrnin a ovoce, zeleniny a živočišných potravin, takže v časech nedostatku a nerovnováh se stačilo buď jednostranně zaměřit na nehmotné regulace a transformace (tedy doménu čchi), nebo na hmotné, hutné a vyživující (tedy doménu krve). Možná dřívější lidé žili i více v souladu s denním cyklem, kdy noční, jinová regenerace a obnova byla diktována bez velkých výkyvů plynule, přirozeně a konzistentně podle nebeského řádu ustanoveného východem a západem slunce. Evidentně totiž až nástup moderní společnosti si vyžádal změnu přístupu: různá pojednání specificky se věnující krvi se začínají v čínské literatuře objevovat až od 18. století, opravdu významně pak od 19. století: Wang Qingrenovo Yilin gaicuo (1830) nebo Tang Zonghaiův Xuezhenglun (1889).

Dnešní průmyslová společnost umožňuje se vymanit z cyklů nejen denních, ale i ročních. Je na nás všímat si, jak to na jedince i na populaci dopadá,– a zda a jak je v našich silách tomu poskytovat potřebné vyvažování.

INSPIRACE Č 2:

Reprezentativní a vzorové kombinace pro pozdně podzimní dvojitou, trojitou i čtverou výživu (qi –xue–jinye–jing)*

pozn1: při sestavování individuálního výživového plánu není samozřejmě vysloveně nutné v každé fázi dne (sloupce) něco užívat, povšimněte si ale, že směsi podzimního dvojitého doplňování jsou soustředěny do prvních dvou sloupců.
pozn2: řádky napříč sloupci spolu souvisejí, ale při sestavování individuálního výživového plánu není samozřejmě třeba se stále držet jednoho řádku.

PS: na závěr je vhodné připomenout možnosti moxování, neboť to je určeno
„k pozvedávání jin a zprůchodňování jangu (jiu ze qiyin tongyang)“
Jingyue quanshu, 1. svazek, 10. kapitola – pojednání o [pravidlech] opanovávání, r. 1640/1700

PPS: naši předkové si potřeby podzimního velkého dvojitého vyživování a doplňování byli též vědomi, přechodovému období z podzimu do zimy odpovídají různé tradiční oslavy sklizní, zabijačky, tradiční výrobky s obsahem prasečí krve (které pak pochopitelně také přímo vyživují krev); hlubokému vyživování esence pak odpovídají různé sulcy a morkové kosti vařené s kořenovou zeleninou; vše nejlépe konzumované teplé.

• PPPS: O kombinacích by se dalo hezky, zajímavě a inspirativně psát,
  bohužel to ale nemůžeme dělat, v cestě nám stojí legislativní zákazy z dílny ČR a EU,
  které zakazují mluvit o tom, že by snad strava mohla ve výživě zprostředkovávat něco víc než jen cukry, tuky a bílkoviny.
  Zákazy bohužel nejen stále přetrvávají, ale i bobtnají. Je zjevné, že občanům ani zákonodárcům informace o opravdových možnostech výživy stále v dostatečné intenzitě nechybějí. Má-li se v tomto něco změnit, nepůjde to bez tlaku zdola: komunikujte mezi sebou, oslovujte své volené zástupce, v každých dalších volbách vybírejte takové osoby, které mají větší úctu k darům planety země a kulturnímu bohatství lidstva! Temno má totiž vlastnost, že se samo od sebe šíří do všech směrů, kde upadá či dokonce chybí světlo…
  I toto vlastně je podzimní téma, o co není zájem, co je obecně k nepotřebě, nezaslouží si přetrvávat. Těšit se jen můžeme, že po zimě přijde zase jaro, renesance, obnova. Ale už to nemusí být pro nás, neboť tento typ lidských záležitostí nemá cyklus jednoletý, může se jednat o dekády i staročí.

PRAGON s,r,o, a
Karel Šimonovský, říjen/listopad 2024

Chcete-li si o podzimu z pohledu TČM přečíst ještě více, pročtěte si i další inspirativní texty:

• O podzimu z pohledu čínské medicíny

• Menu pro podzimní období

• Jak ve vlhkém podzimu vyživit tělo – recept na koláčky s bylinami

• Podzimní krátká TČM zamyšlení

Chcete-li už pro jistotu dopředu přemýšlet i o zimě, můžete zde:

• O zimě z pohledu čínské medicíny

• Menu pro zimní období

• O chladu dle TČM v citátech a souvislostech

• Zimní jinjangově protikladné páry