Tento týden končí podle čínského solárního kalendáře (kulturní dědictví lidstva podle UNESCO) dvoutýdenní údobí „ustanovení jara (lichun)“. Ze všech čtyř ustanovení v průběhu roku právě to jarní (chun) umožňuje nejlépe přemýšlet o významu znaku li.
Občas se překládá totiž jako začátek, ale to přináší pokušení předčasně vztyčit prapor a vyběhnout za rozvíjením nového a odstraňováním starého, zejména pokud žijeme odtrženi od pozemského rytmu. V přírodě totiž zatím jen v skrytu a chráněny sněhem nakvétají sněženky. Pozvolna, a proto nepostřehnutelně, se loňské větve vrb barví dozlatova. Cokoliv navíc by bylo nepatřičné. Dalšími přiléhavými překlady znaku li jsou: založit, sestavit, určit, nastoupit na trůn.
Ustanovení jara je takové zakládání staveb, rozpoznávání a propojování s hlubinnými strukturami. Na to odkazuje i klasická poučka „dřevo koření ve vodě“, neboť právě teď je období, kdy dřevo svými kořeny hledá zdroje pro jarní rozvoj větvoví.












