Světový den zraku - Mycology Research Laboratories - MRL

Světový den zraku připadá v roce 2026 na čtvrtek 8. října. Tento mezinárodní den se každoročně připomíná druhý čtvrtek v říjnu a upozorňuje na význam zraku, pravidelné péče o oči a dostupnosti oční péče.

Celosvětová iniciativa #LoveYourEyes („Milujte své oči“) připomíná, že péče o zrak by měla být přirozenou součástí našeho každodenního života. V roce 2026 staví kampaň také na síle lidských příběhů, osobních zkušeností a komunitních aktivit prostřednictvím iniciativy „Every Story Counts“ („Každý příběh se počítá“).

Proč je péče o zrak důležitá

Zrak patří k našim nejdůležitějším smyslům. Pomáhá nám orientovat se v prostoru, poznávat okolní svět, učit se, pracovat, komunikovat s ostatními i vnímat barvy, tvary a krásu kolem nás. Má také významnou ochrannou funkci, protože nám umožňuje včas reagovat na řadu situací a možných nebezpečí.

Péče o oči zahrnuje pravidelné kontroly zraku i každodenní návyky. Důležité je například vhodné osvětlení při čtení a práci, dostatek odpočinku, střídání pohledu do blízka a do dálky a rozumné používání digitálních zařízení. Při dlouhodobé práci s obrazovkou pomáhají pravidelné přestávky a vědomé mrkání, které může přispět k omezení pocitu suchých a unavených očí.

Ve večerních hodinách může být vhodné omezit intenzivní používání displejů také s ohledem na přirozený spánkový rytmus. Samotné modré světlo z běžných digitálních obrazovek však není podle současných poznatků považováno za prokázanou příčinu poškození očí.

Výživa jako součást pestrého životního stylu

Součástí celkového životního stylu je také pestrá a vyvážená strava. V souvislosti s očima se často zmiňují zejména potraviny obsahující vitamin A a přírodní karotenoidy, například lutein a zeaxantin. Tyto látky se přirozeně vyskytují mimo jiné v zelené listové zelenině a dalších rostlinných potravinách.

Vyvážený jídelníček je proto vhodné skládat z různorodých potravin a vnímat jej jako součást celkové péče o organismus, nikoli jako náhradu odborného vyšetření nebo léčby.

Zrak z pohledu tradiční čínské medicíny

Tradiční čínská medicína (TČM) nahlíží na oči v širších souvislostech celého organismu. V jejím tradičním systému jsou oči spojovány především s okruhem jater a s prvkem dřeva, současně však TČM pracuje se vzájemnými vztahy všech pěti hybatelů neboli pěti prvků.

V tradičním pojetí TČM jsou jednotlivé funkční okruhy označovány jako DŘEVO – játra, OHEŇ – srdce, ZEMĚ – slezina, KOV – plíce a VODA – ledviny. Tyto vztahy jsou součástí historického systému tradiční čínské medicíny a nelze je ztotožňovat s anatomickým a fyziologickým pojetím orgánů v moderní medicíně.

Také podzim je v tradiční čínské medicíně spojován s proměnou světla, klimatu a životního rytmu. Z pohledu TČM se proto v tomto období tradičně věnuje pozornost pestré stravě, pravidelnému režimu, odpočinku a celkové rovnováze životního stylu.

Více o tradičním členění oka podle TČM se můžete dočíst v navazující sekci Pět koleček oka v tradiční čínské medicíně.

Prohlédněte si námi vybrané produkty, které tematicky souvisejí s obdobím Světového dne zraku a tradičním pohledem TČM.

2 produkty
Shiitake-MRL (šitake) biomasa/tablety 90 tbl.

Shiitake-MRL (šitake) biomasa/tablety 90 tbl.

doplněk stravy
585 Kč629 Kč
Skladem > 5 ks
-7 %
Akce
Kód:MRLshii
Orig. název:Lentinula edodes, houževnatec jedlý (šitake) AKCE platí do 1. 11. 2026 nebo do vyprodání zásob.
Auricularia-MRL biomasa/tablety 90 tbl.

Auricularia-MRL biomasa/tablety 90 tbl.

doplněk stravy
585 Kč629 Kč
Skladem > 5 ks
-7 %
Akce
Kód:MRLauri
Orig. název:Auricularia auricula AKCE platí do 22. 10. 2026 nebo do vyprodání zásob.

Pět koleček oka v tradiční čínské medicíně

Tradiční čínská medicína spojuje oči především s funkčním okruhem jater. Klasická poučka TČM tuto souvislost vyjadřuje formulací „vývodem jater jsou oči“ (gan kaiqiao yu mu).

Podrobnější tradiční pohled představuje systém pěti koleček oka (wulun). Ten rozděluje jednotlivé části oka podle systému pěti hybatelů a přiřazuje je k tradičním funkčním okruhům označovaným jako orgány zang.

Systém wulun patří k historickým diagnostickým konceptům tradiční čínské medicíny. Níže uvedené vztahy proto představují tradiční terminologii a teoretický model TČM, nikoli anatomické nebo diagnostické členění používané současnou oftalmologií.

Základní členění pěti koleček oka (wulun)

Kolečko Odpovídající část oka Okruh TČM Hybatel Tradiční souvislosti v TČM Tradiční principy dietetiky TČM
masité (roulun) víčka slezina (pi) země (tu) tvorba čchi a krve, transformace tekutin jianpi, yiqi, huashi
krevní (xuelun) vnitřní a zevní koutek a cévní struktury srdce (xin) oheň (huo) krev a cévy yangxue, huoxue, qingxin
čchiové (qilun) bělmo plíce (fei) kov (jin) čchi, rozptylování a sestupování yangfei, qingfei, shufeng
větrné (fenglun) rohovka a duhovka játra (gan) dřevo (mu) jaterní krev a jin, vítr, tradiční souvislosti se zrakem yanggan, qinggan, shufeng, mingmu
vodní (shuilun) zornice ledviny (shen) voda (shui) ťing (jing), jin, dřeň a tradiční pojetí hlubší výživy yangyin, yijing, zishen, mingmu

Jak čínskou medicínu chápeme my: jinjangové přemítání o zraku, očích a světle 

V Evropě se stále těší oblibě historický výrok Leonarda da Vinciho "oči jsou okny duše". Čínská medicína to od nepaměti vidí obdobně. Oči jsou podle TČM  vyslanci srdce, ve kterém sídlí duch shen. Shen je podle čínské medicíny duše s mandátem přímo shůry, z jangových nebes, která zastřešuje všechny nehmotné duchovní a duševně-emoční úrovně člověka a zprostředkovává povědomí o všeobecném řádu a pravdivých principech všehomíra. 

Protože se dále chceme věnovat propojenosti očí, světla a duševní činnosti v souvislosti s rytmem dne, potřebujeme si připomenout, že s jangovými nebesy se přirozeně pojí jangové slunce (v čínštině krajní jang - taiyang 太阳). To má vliv jak na střídání ročních dob, tak i na střídání dne a noci. Pokud jde o člověka, oči jsou nejvýše umístěným smyslovým orgánem, tj. nejvýše umístěným tzv. čistým otvorem (qingqiao 清窍). Termín čisté otvory neoznačuje jen anatomické otvory, ale i jejich funkční schopnost zprostředkovávat jasné a nenarušené vnímání. Z čistých otvorů nejvyšší pozici, tedy pozici nejblíže nebesům, zaujímají právě oči. Oči jsou tedy nejnebeštějším vyústěním, kterým čistý jang z těla do okolí nejen vychází, ale z podnebesí do těla i vchází. Oči jsou tak hlavním smyslovým orgánem, který zjišťuje náladu a nastavení nebes, a jejich konstelaci pro tělo zvnitřňuje.

Pro rytmy v průběhu dne existuje pravidlo "půlnoc-poledne (zi-wu 子午)", kterému dobře porozumíme, když si představíme kruh zachycující průběh jednoho celého dne. V něm navzájem protihlehlé úseky vystihují pravidlo "půlnoc-poledne". Srdce, sídlo ducha shen, je ideální reprezentant tohoto pravidla, neboť v rámci orgánových hodin srdci přináleží dvouhodina kolem poledne, právě tehdy má srdce vrchol své aktivity, zatímco během dvojhodiny s prostředkem o půlnoci by měly být duševní i fyzické požadavky na aktivitu srdce minimální. Kolem půlnoci by srdce nemělo být rušeno, aby mohlo zůstávat ponořeno do nitra sebe sama, a tedy regenerovat.

Z výše uvedeného tedy optikou čínské medicíny vyplývá, že přirozené (fyziologické) období pro vstup světla a podnětů očima je během světlé jangové části dne. V létě je to nejdéle, na podzim se okno pro podněty zužuje, v zimě je nejkratší, s jarem se opět prodlužuje. Tomuto rytmu podléhaly oči, zrak a duševní činnost od úsvitu věků. Teprve až v novověku si jangovou část různě prodlužujeme umělým přisvěcováním, přičemž moderní doba postoupila tak daleko, že už ani externí svícení nepotřebujeme, neboť hledíme přímo do světelných zdrojů - monitorů, obrazovek a displejů.

Jak se moderní člověk snaží vymanit ze své dané pozice mezi nebem a zemí, často na úkor prostředí a bez ohledu na konečnou cenu, a žene se za průmyslovým žitím, které nemusí respektovat žádná přirozená omezení, přestává využívat vlastní pozorování a vyhodnocování plastické reality. Propočítané průměrné bezpečí vábivě jednoznačných inženýrský modelů zatlačuje košatost, individualitu, přírodu i přirozenost: žárovky s plným denním spektrem prodlouží den, na noc pak jedině teplé bílé, navíc stmívatelné. Jas monitorů přes den už umí přesvítit slunce, na noc je biohackneme červeným filtrem, modré světlo večer a v noci je už technologicky překonanou minulostí.

Pokrok je určitě příjemný, ale pokud je v příkrém rozporu s přirozeným světaběhem, určitě má nějakou cenu. Vyčerpávání jde na úkor průběžné kondice a obranyschopnosti, z dlouhodobého hlediska se ubírá z nebeského čísla, z potenciální délky života. Pokud jde o světlo a zrak, čínské historické prameny nabízejí zajímavou inspiraci a poučení. Jangové denní sluneční světlo má tu vlastnost, že aktivně vyzařuje. Jinové noční měsíční světlo jen pasivně odráží. Pokud náš zrak tedy světlo přijímá jako odražené, pak takové světlo má jinovou kvalitu. Jinové charakteristiky podle čínské medicíny má i krev (xue), proto zrak a oči jsou v čínské medicíně spojovány především se xue, nikoliv s jangovou čchi. Pokud do zdroje světla hledíme přímo, má na nás vliv nutně jangový. Displej s červeným filtrem eliminujícím modré světlo stále je stále jangový, a tedy aktivuje a podněcuje, což je úplně v pořádku, pokud o něco takového usilujeme. Ale takový způsob nemá nic korespondujícího ani s večerem, ani s nocí po západu slunce, natož s odpočinkem a seberegenerací, prostě nenese charakteristiky jinově krevní regenerace. 

Takto jsme dospěli k tomu, že už můžeme rozlišit, co pro náš zrak znamená papír a co technologie. Papírová kniha je jin, světlo pouze odráží jako měsíc, přináleží tedy k jin. Zrcadlí jinový večer,  je protikladná k jangové denní aktivní záři jakýchkoliv displejů, jejichž obraz je schopen k očím prostoupit tmou. A není to jen o světle, ale i o charakteru související aktivity, nakolik vybuzuje či nevybuzuje mysl. Nemusíme být militantní, ale musíme znát pravdivou povahu věcí. Jen tehdy můžeme vědomě vyvažovat jin a jang, tj. můžeme vědomě vyvažovat různá vynucená narušení cílenou regenerací, a tak zůstávat na poměrně široké cestě metod pěstování života (yangshengfa). Pokud zvolené prostředky a způsoby respektují jinjangový rytmus dne, můžeme si pogratulovat, že respektujeme moderní vědou aktuálně stále více doceňované cirkadiánní rytmy. U octomilek byla v roce 2017 udělena Nobelova cena za doložení vztahů rytmického propojení vnějšího prostředí s vnitřním přes expresi genů. Než za totéž bude Nobelovka udělena u lidí, jestli tedy vůbec kdy bude, můžeme poučeně těžit z kulturního dědictví lidstva uchovaného v  čínské medicíně: ODRAŽENÉ SVĚTLO JE JIN, VYZAŘOVANÉ SVĚTLO JE JANG. 

Naše uchopení tématu podle čínské medicíny je založeno na následujících pasážích klasických děl

  • Už odedávna se za kořen života považuje propojenost s nebesy. 
    (3. kapitola Suwen: Fu zigu tong tian zheng sheng zhi ben.夫自古通天者生之本。)
  • Jangová čchi během dne řídí povrch těla. Ráno při úsvitu začíná ožívat, přes poledne pak je nejsilnější, jak se slunce chýlí k západu i jangová čchi už slábne, branky čchi se uzavírají. 
    (3. kapitola Suwen: Gu yangqi zhe, yiri er zhu wai. Pingdan renqi sheng, rizhong er yangqi long, ri xi er yangqi yi xu, qimen nai bi. 故陽氣者,一日而主外。平旦人氣生,日中而陽氣隆,日西而陽氣已虛,氣門乃閉。)
  • Když jangová čchi mohutní, oči se rozevírají, když jinová čchi mohutní, oči se zavírají. 
    (21. kapitola Lingshu: Yangqi sheng ze chen mu, yinqi sheng ze mingmu. 陽氣盛則瞋目,陰氣盛則瞑目。)
  • Když se jang vyčerpá a převládne jinová čchi, pak se oči zavírají; když se jin vyčerpá a nadto jangová čchi zmohutní, pak nastane probuzení.
    (28. kapitola Lingshu: Yangqi jin, yinqi sheng, ze mu ming; yinqi jin er yangqi sheng, ze wu yi. 陽氣盡,陰氣盛,則目瞑;陰氣盡而陽氣盛,則寤矣。)
  • Jin vládne noci, v noci se uléhá. 
    (28. kapitola Lingshu: Yin zhe wang ye, ye zhe wo. 陰者主夜,夜者臥。)
  • Oči jsou vyslancem srdce. Srdce je příbytkem ducha shen. 
    (80. kapitola Lingshu: Mu zhe, xin shi ye. Xin zhe, shen zhi she ye. 目者,心使也。心者,神之舍也。)
  • Srdce uschovává ducha shen, a pokud je shen projasněný, pak je vidění, proto vidění věcí očima nastává z pověření srdce. 
    (Lingshu xuanjie, 1756: Mu cang shen, shen ming ze jian, gu mu zhi shi wu, xin suo shi ye. 心藏神,神明則見,故目之視物,心所使也。)
  • Měsíc a hvězdy jsou jin, mají formu, ale nemají zářivost. 
    (Luoshi shiyi, 13. stol.: Yue yu xing yin zhe ye, you xing wu guang. 月与星阴者也,有形无光。)
  • Tělo měsíce je jako zrcadlo. 
    (Luoshi shiyi, 13. stol.: Yueti si jing. 月體似鏡。)
  • Je potřeba umístit zakrytá světla..., aby zář nešlehala očí, tak se udržuje síla zraku. Pokud lampu zhasneme a ještě posedíme, bude to ještě vhodnější.
    (Laolao hengyan, 1773: Xu zhi yin deng ... shi guang bu she mu, jian yang mu li. Ruo mie deng er zuo geng tuo. 须置隐灯……使光不射目,兼养目力。若灭灯而坐更妥。)
  • Uši a oči jsou brankami čistého jangu. 
    (Sisheng xinyuan, 18. stol.: Er-mu zhe, qingyang zhi menhu ye 耳目者,清阳之门户也。)
  • Krev je jin, avšak rodí se v ní jangová duše hun, proto to, že krev uvnitř vybarvuje, dává vzniknout barvám, a to že se hun vyzařuje navenek, dává vzniknout vidění. 
    (Sisheng xinyuan, 18. stol.: Xue, yin ye, er yang hun sen yan, gu xue zhi nei hua zhe ze wei se, er hun zhi wai guan ze wei shi. 血,阴也,而阳魂生焉,故血之内华者则为色,而魂之外光者则为视。)
    血,阴也,而阳魂生焉,故血之内华者则为色,而魂之外光者则为视。)
  • Dřevo a oheň zvedají čisté, když je zvedání čistého, potom se navenek šíří jangová záře, a takto vzniká vidění skrze dvojici očí. 
    (Sisheng xinyuan, 18. stol.: Mu-huo sheng qing, qing sheng ze yang guang wai fa er wei liang mu. 木火升清,清升则阳光外发而两目。)

Poznámka: 
Za překlady z díla Pramen srdcí čtyř mudrců (Sisheng xinyuan  四聖心源) děkujeme Mgr. Vladimíru Andovi, Ph.D. s přispěním MUDr. Huberta Čížka.

Světový den zraku 2026 – nejčastější otázky

Kdy je Světový den zraku 2026?

Světový den zraku připadá v roce 2026 na čtvrtek 8. října.

Kdy se Světový den zraku připomíná?

Světový den zraku se koná každý rok druhý čtvrtek v říjnu. Je zaměřen na zvýšení povědomí o významu zraku a dostupnosti oční péče.

Jaké je téma Světového dne zraku 2026?

Kampaň pokračuje pod celosvětovou iniciativou #LoveYourEyes. V roce 2026 klade důraz také na osobní zkušenosti a příběhy prostřednictvím iniciativy Every Story Counts.

Jak se na oči dívá tradiční čínská medicína?

V tradičním systému TČM jsou oči nejčastěji spojovány s funkčním okruhem jater a prvkem dřeva. Podrobnější tradiční model wulun rozděluje části oka do pěti koleček spojených s pěti hybateli. Jde o historický koncept tradiční čínské medicíny, nikoli o současnou oftalmologickou diagnostiku.

Další informace o tradiční čínské medicíně najdete v sekci Zajímavosti z TČM. Inspiraci pro pestrý jídelníček naleznete také v našich článcích a receptech a v kategorii produktů zdravé výživy a biopotravin.

Autorský text PRAGON, říjen 2026.

Tento internetový obchod ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
Podrobné nastaveníPovolit vše