Světový den zraku připadá v roce 2026 na čtvrtek 8. října. Tento mezinárodní den se každoročně připomíná druhý čtvrtek v říjnu a upozorňuje na význam zraku, pravidelné péče o oči a dostupnosti oční péče.
Celosvětová iniciativa #LoveYourEyes („Milujte své oči“) připomíná, že péče o zrak by měla být přirozenou součástí našeho každodenního života. V roce 2026 staví kampaň také na síle lidských příběhů, osobních zkušeností a komunitních aktivit prostřednictvím iniciativy „Every Story Counts“ („Každý příběh se počítá“).
Zrak patří k našim nejdůležitějším smyslům. Pomáhá nám orientovat se v prostoru, poznávat okolní svět, učit se, pracovat, komunikovat s ostatními i vnímat barvy, tvary a krásu kolem nás. Má také významnou ochrannou funkci, protože nám umožňuje včas reagovat na řadu situací a možných nebezpečí.
Péče o oči zahrnuje pravidelné kontroly zraku i každodenní návyky. Důležité je například vhodné osvětlení při čtení a práci, dostatek odpočinku, střídání pohledu do blízka a do dálky a rozumné používání digitálních zařízení. Při dlouhodobé práci s obrazovkou pomáhají pravidelné přestávky a vědomé mrkání, které může přispět k omezení pocitu suchých a unavených očí.
Ve večerních hodinách může být vhodné omezit intenzivní používání displejů také s ohledem na přirozený spánkový rytmus. Samotné modré světlo z běžných digitálních obrazovek však není podle současných poznatků považováno za prokázanou příčinu poškození očí.
Součástí celkového životního stylu je také pestrá a vyvážená strava. V souvislosti s očima se často zmiňují zejména potraviny obsahující vitamin A a přírodní karotenoidy, například lutein a zeaxantin. Tyto látky se přirozeně vyskytují mimo jiné v zelené listové zelenině a dalších rostlinných potravinách.
Vyvážený jídelníček je proto vhodné skládat z různorodých potravin a vnímat jej jako součást celkové péče o organismus, nikoli jako náhradu odborného vyšetření nebo léčby.
Tradiční čínská medicína (TČM) nahlíží na oči v širších souvislostech celého organismu. V jejím tradičním systému jsou oči spojovány především s okruhem jater a s prvkem dřeva, současně však TČM pracuje se vzájemnými vztahy všech pěti hybatelů neboli pěti prvků.
V tradičním pojetí TČM jsou jednotlivé funkční okruhy označovány jako DŘEVO – játra, OHEŇ – srdce, ZEMĚ – slezina, KOV – plíce a VODA – ledviny. Tyto vztahy jsou součástí historického systému tradiční čínské medicíny a nelze je ztotožňovat s anatomickým a fyziologickým pojetím orgánů v moderní medicíně.
Také podzim je v tradiční čínské medicíně spojován s proměnou světla, klimatu a životního rytmu. Z pohledu TČM se proto v tomto období tradičně věnuje pozornost pestré stravě, pravidelnému režimu, odpočinku a celkové rovnováze životního stylu.
Více o tradičním členění oka podle TČM se můžete dočíst v navazující sekci Pět koleček oka v tradiční čínské medicíně.
Prohlédněte si námi vybrané produkty, které tematicky souvisejí s obdobím Světového dne zraku a tradičním pohledem TČM.


Tradiční čínská medicína spojuje oči především s funkčním okruhem jater. Klasická poučka TČM tuto souvislost vyjadřuje formulací „vývodem jater jsou oči“ (gan kaiqiao yu mu).
Podrobnější tradiční pohled představuje systém pěti koleček oka (wulun). Ten rozděluje jednotlivé části oka podle systému pěti hybatelů a přiřazuje je k tradičním funkčním okruhům označovaným jako orgány zang.
Systém wulun patří k historickým diagnostickým konceptům tradiční čínské medicíny. Níže uvedené vztahy proto představují tradiční terminologii a teoretický model TČM, nikoli anatomické nebo diagnostické členění používané současnou oftalmologií.
| Kolečko | Odpovídající část oka | Okruh TČM | Hybatel | Tradiční souvislosti v TČM | Tradiční principy dietetiky TČM |
| masité (roulun) | víčka | slezina (pi) | země (tu) | tvorba čchi a krve, transformace tekutin | jianpi, yiqi, huashi |
| krevní (xuelun) | vnitřní a zevní koutek a cévní struktury | srdce (xin) | oheň (huo) | krev a cévy | yangxue, huoxue, qingxin |
| čchiové (qilun) | bělmo | plíce (fei) | kov (jin) | čchi, rozptylování a sestupování | yangfei, qingfei, shufeng |
| větrné (fenglun) | rohovka a duhovka | játra (gan) | dřevo (mu) | jaterní krev a jin, vítr, tradiční souvislosti se zrakem | yanggan, qinggan, shufeng, mingmu |
| vodní (shuilun) | zornice | ledviny (shen) | voda (shui) | ťing (jing), jin, dřeň a tradiční pojetí hlubší výživy | yangyin, yijing, zishen, mingmu |
V Evropě se stále těší oblibě historický výrok Leonarda da Vinciho "oči jsou okny duše". Čínská medicína to od nepaměti vidí obdobně. Oči jsou podle TČM vyslanci srdce, ve kterém sídlí duch shen. Shen je podle čínské medicíny duše s mandátem přímo shůry, z jangových nebes, která zastřešuje všechny nehmotné duchovní a duševně-emoční úrovně člověka a zprostředkovává povědomí o všeobecném řádu a pravdivých principech všehomíra.
Protože se dále chceme věnovat propojenosti očí, světla a duševní činnosti v souvislosti s rytmem dne, potřebujeme si připomenout, že s jangovými nebesy se přirozeně pojí jangové slunce (v čínštině krajní jang - taiyang 太阳). To má vliv jak na střídání ročních dob, tak i na střídání dne a noci. Pokud jde o člověka, oči jsou nejvýše umístěným smyslovým orgánem, tj. nejvýše umístěným tzv. čistým otvorem (qingqiao 清窍). Termín čisté otvory neoznačuje jen anatomické otvory, ale i jejich funkční schopnost zprostředkovávat jasné a nenarušené vnímání. Z čistých otvorů nejvyšší pozici, tedy pozici nejblíže nebesům, zaujímají právě oči. Oči jsou tedy nejnebeštějším vyústěním, kterým čistý jang z těla do okolí nejen vychází, ale z podnebesí do těla i vchází. Oči jsou tak hlavním smyslovým orgánem, který zjišťuje náladu a nastavení nebes, a jejich konstelaci pro tělo zvnitřňuje.
Pro rytmy v průběhu dne existuje pravidlo "půlnoc-poledne (zi-wu 子午)", kterému dobře porozumíme, když si představíme kruh zachycující průběh jednoho celého dne. V něm navzájem protihlehlé úseky vystihují pravidlo "půlnoc-poledne". Srdce, sídlo ducha shen, je ideální reprezentant tohoto pravidla, neboť v rámci orgánových hodin srdci přináleží dvouhodina kolem poledne, právě tehdy má srdce vrchol své aktivity, zatímco během dvojhodiny s prostředkem o půlnoci by měly být duševní i fyzické požadavky na aktivitu srdce minimální. Kolem půlnoci by srdce nemělo být rušeno, aby mohlo zůstávat ponořeno do nitra sebe sama, a tedy regenerovat.
Z výše uvedeného tedy optikou čínské medicíny vyplývá, že přirozené (fyziologické) období pro vstup světla a podnětů očima je během světlé jangové části dne. V létě je to nejdéle, na podzim se okno pro podněty zužuje, v zimě je nejkratší, s jarem se opět prodlužuje. Tomuto rytmu podléhaly oči, zrak a duševní činnost od úsvitu věků. Teprve až v novověku si jangovou část různě prodlužujeme umělým přisvěcováním, přičemž moderní doba postoupila tak daleko, že už ani externí svícení nepotřebujeme, neboť hledíme přímo do světelných zdrojů - monitorů, obrazovek a displejů.
Jak se moderní člověk snaží vymanit ze své dané pozice mezi nebem a zemí, často na úkor prostředí a bez ohledu na konečnou cenu, a žene se za průmyslovým žitím, které nemusí respektovat žádná přirozená omezení, přestává využívat vlastní pozorování a vyhodnocování plastické reality. Propočítané průměrné bezpečí vábivě jednoznačných inženýrský modelů zatlačuje košatost, individualitu, přírodu i přirozenost: žárovky s plným denním spektrem prodlouží den, na noc pak jedině teplé bílé, navíc stmívatelné. Jas monitorů přes den už umí přesvítit slunce, na noc je biohackneme červeným filtrem, modré světlo večer a v noci je už technologicky překonanou minulostí.
Pokrok je určitě příjemný, ale pokud je v příkrém rozporu s přirozeným světaběhem, určitě má nějakou cenu. Vyčerpávání jde na úkor průběžné kondice a obranyschopnosti, z dlouhodobého hlediska se ubírá z nebeského čísla, z potenciální délky života. Pokud jde o světlo a zrak, čínské historické prameny nabízejí zajímavou inspiraci a poučení. Jangové denní sluneční světlo má tu vlastnost, že aktivně vyzařuje. Jinové noční měsíční světlo jen pasivně odráží. Pokud náš zrak tedy světlo přijímá jako odražené, pak takové světlo má jinovou kvalitu. Jinové charakteristiky podle čínské medicíny má i krev (xue), proto zrak a oči jsou v čínské medicíně spojovány především se xue, nikoliv s jangovou čchi. Pokud do zdroje světla hledíme přímo, má na nás vliv nutně jangový. Displej s červeným filtrem eliminujícím modré světlo stále je stále jangový, a tedy aktivuje a podněcuje, což je úplně v pořádku, pokud o něco takového usilujeme. Ale takový způsob nemá nic korespondujícího ani s večerem, ani s nocí po západu slunce, natož s odpočinkem a seberegenerací, prostě nenese charakteristiky jinově krevní regenerace.
Takto jsme dospěli k tomu, že už můžeme rozlišit, co pro náš zrak znamená papír a co technologie. Papírová kniha je jin, světlo pouze odráží jako měsíc, přináleží tedy k jin. Zrcadlí jinový večer, je protikladná k jangové denní aktivní záři jakýchkoliv displejů, jejichž obraz je schopen k očím prostoupit tmou. A není to jen o světle, ale i o charakteru související aktivity, nakolik vybuzuje či nevybuzuje mysl. Nemusíme být militantní, ale musíme znát pravdivou povahu věcí. Jen tehdy můžeme vědomě vyvažovat jin a jang, tj. můžeme vědomě vyvažovat různá vynucená narušení cílenou regenerací, a tak zůstávat na poměrně široké cestě metod pěstování života (yangshengfa). Pokud zvolené prostředky a způsoby respektují jinjangový rytmus dne, můžeme si pogratulovat, že respektujeme moderní vědou aktuálně stále více doceňované cirkadiánní rytmy. U octomilek byla v roce 2017 udělena Nobelova cena za doložení vztahů rytmického propojení vnějšího prostředí s vnitřním přes expresi genů. Než za totéž bude Nobelovka udělena u lidí, jestli tedy vůbec kdy bude, můžeme poučeně těžit z kulturního dědictví lidstva uchovaného v čínské medicíně: ODRAŽENÉ SVĚTLO JE JIN, VYZAŘOVANÉ SVĚTLO JE JANG.
Poznámka:
Za překlady z díla Pramen srdcí čtyř mudrců (Sisheng xinyuan 四聖心源) děkujeme Mgr. Vladimíru Andovi, Ph.D. s přispěním MUDr. Huberta Čížka.
Světový den zraku připadá v roce 2026 na čtvrtek 8. října.
Světový den zraku se koná každý rok druhý čtvrtek v říjnu. Je zaměřen na zvýšení povědomí o významu zraku a dostupnosti oční péče.
Kampaň pokračuje pod celosvětovou iniciativou #LoveYourEyes. V roce 2026 klade důraz také na osobní zkušenosti a příběhy prostřednictvím iniciativy Every Story Counts.
V tradičním systému TČM jsou oči nejčastěji spojovány s funkčním okruhem jater a prvkem dřeva. Podrobnější tradiční model wulun rozděluje části oka do pěti koleček spojených s pěti hybateli. Jde o historický koncept tradiční čínské medicíny, nikoli o současnou oftalmologickou diagnostiku.
Další informace o tradiční čínské medicíně najdete v sekci Zajímavosti z TČM. Inspiraci pro pestrý jídelníček naleznete také v našich článcích a receptech a v kategorii produktů zdravé výživy a biopotravin.
Autorský text PRAGON, říjen 2026.