Pokud jste připraveni strávit další porci informací, nebo jste přímo fajnšmekry tradiční čínské medicíny (TČM), chceme se s Vámi podělit ještě o pár dalších souvisejících postřehů, úvah a námětů k zamyšlení k okolnostem, které jsou ve výživových doporučeních uveřejněných v první části článku sice nevyřčené, ale přesto v různé míře platně přítomné…
Co přesně je obsahem kulinářské rovnice si můžete přečíst v první části článku . Přečíst
Pro „běžná“ jara jsme již dříve sepsali článek „O jaru z pohledu čínské medicíny“, který obsahuje obecná sezónní doporučení pod praporem zajišťování průchodnosti dřeva, čínskomedicinálního hybatele, ke kterému přináleží z orgánů játra a žlučník. Většina těchto doporučení spoléhá na účinky a dynamiku kyselé chuti, která hromadí a svírá, čímž vytváří žádoucí protiváhu bujaře stoupající jarní energii.
Výše uvedené se týká ale výhradně vyvažování působení jara na organismus. Každý z nás ale reaguje jinak, navíc je třeba obvykle doporučovanou kyselou chuť vnímat citlivěji a v souvislostech, neboť by mohla podpořit svojí svíravostí prostup vnější epidemické škodliviny ( yidu ) do hlubších vrstev organismu. Situace z pohledu výživy není ale nijak složitá, elegantní a vzorové řešení stále představuje úvodní výživová kulinářská strategie „(A) + (B)“. V kostce jde o zajišťování dostatečného množství energie z kvalitní stravy, protože pokud bude střed plný, jak by mohla škodlivina do něj (jen tak lehce) proniknout? Když je správné v přesile, škodlivé ustupuje ( zheng sheng ze xie tui ).
Proto je vhodné na úkor obvyklé jarní terénní podpory průchodnosti (dřevo: játra&žlučník) věnovat též pozornost hornímu zářiči (kov: plíce&tlusté střevo) a zároveň preventivně a bezodkladně vhodně podporovat střed (země: slezina&žaludek). U všech zmíněných hybatelů samozřejmě vždy nejlépe nejen s ohledem na konstituci, ale i se zohledněním aktuálního stavu, vč. ne(do)řešených starších zátěží typu skrytých škodlivin.
Kontext jednotlivých chutí v čínské medicíně je širší než běžně vnímaný význam. Neoznačuje totiž výhradně chuťový vjem, nýbrž odkazuje na účinky, které jsou té které chuti vlastní, a na procesy, které daná chuť v těle vyvolává. [2]
Využívání odlišných charakteristik chutí různých poživatin, navíc ještě v kontextu s jejich s teplotní povahou a dalšími vlastnostmi, představuje naprosto zásadní přínos fytoterapie čínské medicíny celému světu. A úžasné je, že toto poznání lze snadno přenášet i na běžnou stravu, tedy dopřávat si cíleně takové jídlo, které bude sloužit v duchu Hippokratovy zásady „Nechť je strava tvým lékem a lék nechť je tvou stravou.“
Má to ještě jeden významný aspekt, analogický doporučení Mistra Suna „dobrý vojevůdce nevolá dvakrát do války,“ [3] – pokud vhodným způsobem používáme stravu, nemusíme využívat jakékoliv jiné specifičtější prostředky, které nám tak zůstávají plně k dispozici pro situace, kdy je třeba intervenci vystupňovat.
V letošním jaře kromě obvyklého mírného upřednostnění typické jarní chuti (kyselá), nesmíme zapomínat zvýraznit ani další chutě: rozhýbající štiplavou, vyživující sladkou, vlhkost odvádějící mdlou/fádní, a hlavně musíme vnímat a zajišťovat nadstavbovou přítomnost aromatické chuti/povahy.
Tato forma vitální síly vyplňuje prostor mimo drah a cév a její úlohou je chránit organismus před různými zdraví škodlivými vlivy: zejména proti vnějším vlivům podnebních faktorů, rovněž zatepluje organismus, reguluje pocení a ovlivňuje spánek.
„Ochrana je dynamická čchi potravy. Tato čchi je prudká, dynamická, kluzká a rychlá, a nemůže vstupovat do cév-drah. Proto cirkuluje v pokožce, mezi svalstvem, prostupuje blanami a rozptyluje se v hrudi a břiše.“ ( Neijing Suwen , kap. 43).
Vyživující čchi ( yingqi ) a ochranná čchi ( weiqi ) v těle představují jinjangovou dvojici. Obě mají společný původ – vznikají z esence stravy, ovšem liší se od sebe povahou, rozmístěním i funkcemi. Yingqi patří k jin, je povahy hmotné a měkké, cirkuluje uvnitř těla v cévách a jejím úkolem je vyživovat organismus; weiqi patří k jangu, povahou je aktivní, rychlá, pevná, zdržuje se více na povrchu těla a chrání jej před vnějšími vlivy. Jelikož obě tyto formy čchi zasahují do procesů ovlivňujících chod celého organismu, čínská medicína hledí na rovnováhu mezi nimi jako na velice důležitý předpoklad udržení dobrého zdravotního stavu. [4]
Při přítomnosti chronické oslabenosti, únavě (fyzické, psychické či obojí) a vyčerpanosti nikdy nemůžeme vyloučit přítomnost skrytě přetrvávajících škodlivin, ať již v důsledku faktorů konstitučních, křehkých životních fází (jaro, podzim a zima života), přičemž ale přirozené zdraví a odolnost „léta“ života, tzv. středního věku, bývá často také jen „papírová“, neboť pro toto období je typický náročný životní styl bez dostatku regenerace či odpočinku; zpozornět je třeba u oslabených osob či vysloveně rekonvalescenčních stavech vždy v obdobích významného střídání ročních dob (zima/jaro, podzim/zima) ap.
Skrytá onemocnění vznikají, objeví-li se dočasné vyčerpání místní funkce, takže rozvraceč může proniknout do těla a zůstat skryt, dokud daná funkce není podpořena. (Jestliže je například orgán poškozen chladem zimy, pak se to může projevit až na jaře.) Pak se objeví onemocnění, jako například neschopnost těla vzpamatovat se, špatná odolnost vůči infekci a únavě. Rovněž se objeví horečky a přerušované zimnice.
Skrytá onemocnění mohou být rozeznána od nových onemocnění několika způsoby. Například u nového onemocnění můžeme obvykle snadno vystopovat jeho příčinu a obvykle ho rychle vyléčíme. Avšak jestliže choroba zůstává, místo aby byla vyléčena, pak nová choroba patrně vybudila skryté onemocnění. Choroba, která se objevuje náhle, s okamžitou vnitřní horkostí, je skrytým onemocněním, které bylo vybuzeno prostředím a počasím.
Obecně se skrytá onemocnění projeví při prvních změnách v sezónním klimatu, a jestliže rychle neobnovíme správnou rovnováhu typu povrch-nitro, mohou se skryté stavy rozvinout. Moudrou praxí je věnovat zvláštní pozornost sezónním orgánům během období změn, protože tam často leží kořeny onemocnění. [5]
Výše uvedené situace s kombinacemi vnitřních oslabení a prázdnot vyskytujících se současně s nepříliš výraznými škodlivinami vnějšího původu nás z hlediska diagnostického systému osmeré osnovy ( bagang ) dostávají do relativně komplikované situace, neboť při povaze obtíží:
Dáme-li si tedy dohromady 1 a 1, tedy i) a ii), mohlo by se zdát, že nebude kde působit...
Nastává proto čas uplatnit asi nejdůležitější princip čínské medicíny – při léčení nemoci je třeba se dožadovat kořene ( zhibing qiuyin ) . Onemocnění může být složité, s množstvím protichůdných příznaků, různými změnami průběhu, akutní i chronické atd.
Na chorobný proces se čínská medicína dívá jako na boj mezi řádnou energií těla a škodlivou energií – nejrůznějšími škodlivými faktory. Z tohoto úhlu pohledu potom logicky vyplývá, že boj s chorobou znamená na jedné straně podpořit řádnou čchi a na druhé straně vypuzovat škodlivost. Řádná čchi má totiž tendenci se oslabovat, škodlivá čchi naopak sílit. [6]
Při chronické oslabenosti s přítomností mírných, nevýrazných až nepostřehnutelných vnějších škodlivin se uplatňuje princip podpory řádného za účelem odstranění škodlivého ( fuzheng yi quxie) . Ten znamená různými cestami – výživou, cvičeními ap. – posilovat organismus a podpořit v něm řádnou čchi, aby ta byla schopna se vypořádat s případnými vlivy škodlivostí. Tento princip je vlastně i součástí prevence vůči nemocem. [6]
Takovou příhodnou kombinovanou strategií je otevírání povrchu navýšením čchi ( yiqi jiebiao ). Dochází při ní k navyšování čchi středního zářiče (slezina, žaludek), tedy podpoře vzestupu čistého, které pak přirozeně vyživuje čchi plic, a tedy i čchi ochrany, v zářiči horním. Střední zářič je plný, tělo je řádně prohříváno, čchi stoupá a vyživuje. Kam může čchi a kam volně proudí výživa, tam není prostor pro usazování škodlivin. Zbytkové škodliviny mohou být řádnou čchi fyziologicky vytlačovány. Zároveň už nemůže díky zaplnění středu docházet k situaci, kdy se povrchová škodlivina propadá dovnitř ( biaoxie neixian ).
Přes stravu byla tato funkce navyšování energie středního zářiče od nepaměti přirozeně a celosvětově realizována využíváním lokálních sezónních potravin, čínská medicína si toho jen všimla a začala toho cíleně využívat. Velmi podrobně ji máme rozpracovanou ve fytoterapii čínské medicíny nejméně od 11.-12. století. Jde o strategii určenou pro konstitučně oslabené osoby, které jsou vystaveny útoku škodlivých větrů, tj. vnějším klimatickým škodlivinám ( liuyin – šest rozvracečů, též známých jako liuxie - šest škodlivostí), přičemž pro jarní období je typický vítr s dozvuky zimního chladu.
Proto u oslabených osob (zejména děti, lidé staří či „jen“ unavení a vyčerpaní, osoby v rekonvalescenci, ženy kojící či po porodu) pro bezpečné odvedení aktivních, ale ještě více chronických škodlivin, potřebujeme zohlednit a podpořit stav podle konstituce, resp. současně doplňovat řádné a současně otevírat povrch.
Tato kombinovaná metoda tvoří jeden ze tří hlavních podtypů metody otevírání povrchu, zároveň lze ale obdobných účinků relativně snadno dosáhnout stravou (doplňuje řádné) zejména, rozšíří-li se o složky se štiplavě aromatickou chutí (otevírají povrch).
V teorii TČM existují dva koncepty pro pokrytí cest průniku vnějších škodlivin horké a suché povahy: čtyři vrstvy ( sifen ) a tři zářiče, přičemž model prostupu přes tři zářiče ( sanjiao bianzheng ) se zdá být v dostupné odborné literatuře spíše opomíjen: zejména kvůli historickým souvislostem, ale asi i částečně kvůli své dynamické komplexnosti.
Autorem konceptu tří zářičů je věhlasný lékař Wu Jutong (s dalším jménem Wu Tang, 1758-1836), který zkombinoval své akademické a klinické zkušenosti v díle Systematická diferenciace teplých nemoci ( Wenbing tiaobian , 1798), ve kterém shrnul a rozšířil teoretické a praktické návody velkých jmen předchozích generací „školy teplých nemocí“ ( wenbingxue ), zejména:
Wu Jutong v duchu svých inovativních poznatků sestavil mnoho receptur, které se užívají dodnes: sang-juyin , yin-qiaosan , qingyingtang , qinghao biejia tang , xinjia xiangru yin , xing-susan , shashen maidong tang , zengye chengqitang ap. [7]
Na Wu Jutonga pak ještě navázal Wang Mengying (dalším jménem Wang Shixiong, 1808-1868) s dílem Tkanivo teplé horkosti ( Wenre jingwei, 1852).
Do vzniku školy teplých nemocí byly teplé škodliviny posuzovány podle konceptu pro prostup chladu (šestice jinjangových drah) vycházejícího z Pojednání o zranění chladem ( Shanghanlun, 250), které doporučovalo pro podporu těla i nápravu stavu prostředky zejména teplé povahy. Takový postup byl a je v rozporu s principem alopatie, který čínská medicína vyznává, když vyžaduje používání léčebných prostředků opačné povahy, nežli je povaha nemoci – takový postup se nazývá správnou či řádnou léčbou ( zhengzhi ), resp. léčbou protichůdnou ( nizhi ). [6] Jako většina principů v TČM, i tento má své výjimky, ale flagrantní nezohlednění charakteru prvotní škodliviny mezi výjimky patřit nemůže. Toto byla hlavní námitka příznivců školy wenbing vůči tehdejší dosavadní, staletí přetrvávající praxi.
Bohužel utěšený rozvoj teorie, vč. plné inkorporace nových poznatků do hlavního proudu TČM, byl hluboce poznamenán agónií dnes už historických společenských okolností a událostí Číny 19. a 20. století. [8] .
Propast dvou století naštěstí není nijak velká, a tak i nyní můžeme hledat při konfrontaci s teplými onemocněními, nebo dokonce teplými nákazami inspiraci i v modelu prostupu podle tří zářičů, který (oproti čtyřem vrstvám) ještě více řeší i nativní fyziologické pochody těla, vč. řízení ochranyschopnosti, když do dynamického kontextu zasazuje mnohé jinak izolované poznatky.
Prvopočáteční čchi ( yuanqi ) má kořen v ledvinách a přes trojitý zářič se šíří do pěti zangů a šesti fu , naplňuje celé tělo a iniciuje a stimuluje funkční aktivity všech orgánů a tkání. Prostřednictvím tří zářičů může yuanqi vykonávat své funkce. Yuanqi úzce souvisí s mingmenem a sdílí jeho úlohu zajišťování tepla nutného pro průběh všech tělesných funkcí. Yuanqi (a proto i ledviny) hraje úlohu i při odolnosti vůči škodlivinám: to má ohromnou klinickou hodnotu, protože to znamená, že naše odolnost vůči škodlivinám nezávisí pouze na weiqi (a tedy plicích), ale také na ledvinách a yuanqi (a také esenci jing přes mimořádné dráhy).
„Trojitý zářič je cestou potravy“ ( Nanjing , 31. složitost)
„Trojitý zářič je správcem nad kanály a cestou, kudy vychází voda“ ( Suwen )
Funkce tří zářičů jsou svázány s trávením, zažíváním, přepravou a vylučováním stravy a tekutin; tedy příjmem, přeměnou i vylučováním stravy a tekutin. Zahrnuje tedy orgánové funkce žaludku, střev a močového měchýře.
Tím přímo ovlivňují koordinovaný a harmonizovaný dynamický mechanismus čchiových přeměn/transformací ( qihua ) ve všech orgánech a na všech místech: stoupání a klesání, vstupování a vystupování. V podstatě veškerá přeměna a pohyb tekutin závisí na čchi. [10]
Termín mechanismus čchi ( qiji ) označuje pohyb čchi, který sestává ze stoupání/klesání a vstupování/vystupování v nejrůznějších orgánech i místech. V čínských knihách bývá tato funkce nejčastěji popisována slovem průchodnost ( tong ) ve smyslu „volný průchod“, „prostupování“, „pronikání“: toto vše popisuje funkci tří zářičů, které zajišťují, že se čchi přes své mechanismy dostává do všech dutin a do všech orgánů. Tento harmonizační účinek se nazývá čchiové přeměny/transformace trojitého zářiče ( sanjiao qihua ). Výsledkem procesů qihua a qiji je tvorba čchi vyživující ( yingqi ), čchi ochrany ( weiqi ), krve ( xue ) a tělesných tekutin ( jinye ). Proto se říká, že tři zářiče řídí pohyb všech druhů čchi, včetně čchi přiřazované jednotlivým zářičům: hornímu zářiči osnovné čchi ( zongqi ), střednímu vyživující ( yingqi ) a dolnímu ochranné ( weiqi ). Ačkoliv čchi ochrany vykonává své funkce zejména v horním zářiči a v povrchových částech těla (prostoru mezi kůží a svaly), vzniká z mingmenu v dolním zářiči. [11]
„Trojitý zářič ... celkově řídí pět orgánů-úschoven, šest orgánů-skladišť, výživu, ochranu, síť drah, čchi vnitřku i vnějšku, nahoře i dole, nalevo i napravo. Když je trojitý zářič průchodný, pak je průchodné všechno uvnitř, vně, vlevo, napravo, nahoře i dole. Prostupuje celým tělem, harmonizuje vnitřek a vnějšek, vyživuje vlevo a živí vpravo, odvádí nahoru a rozptyluje dolů. Není nic většího nežli toto.“ (Uschovaný kánon, Zhongzangjing , 2.-3. stol.) [12]
Vstupování a vystupování čchi do a z dutin je nesmírně důležité jak pro řádný oběh čchi, tak pro přeměnu a přepravu tělesných tekutin z a do těchto dutin.
„Ministerský oheň, který se v těle pohybuje uvnitř dutin a nahoru i dolů mezi membránami, se nazývá tři zářiče.“ Tři zářiče tedy kontrolují rozptylování weiqi a vystupování a vystupování čchi z a do prostoru mezi kůží a svaly. Tato funkce tří zářičů reguluje tok weiqi , otevírání a zavírání pórů a pocení.
Proto jsou vzájemně závislé a vnitřně provázané funkce tří zářičů: řízení cest vody, řízení čchi a řízení dutin.
Velký klinický význam má „prostor mezi kůží a svaly“, obecně označovaný jako couli (ačkoliv tento termín zahrnuje i další prostory). Je to prostor, kde obíhá čchi ochrany ( weiqi ) a kde je pot. Neměli bychom tedy couli interpretovat striktně v západním, anatomickém významu, neboť nejde o prostor mezi kůží a svaly ve významu výslovně anatomickém, ale energetickém. Je to povrch těla, kde obíhá weiqi a proudí spojnice luo .
Tři zářiče řídí vstupování a vystupování weiqi a potu z couli , a pokud je jejich funkce normální, pocení je fyziologické (ani příliš, ani mnoho), weiqi obíhá přirozeně a ochraňuje před útokem vnějších škodlivin. Pokud vstupování čchi převládá nad vystupováním, prostor couli bude „napjatý“ či „zavřený“: stane-li se to, člověk se nepotí dostatečně, a podlehne-li útoku větru, nebude se potit a bude mít teplotu. Když vystupování čchi převládá nad vstupováním, prostor couli bude „laxní“, „otevřený“ či „neustálený“: stane-li se to, člověk se potí samovolně/spontánně, a podlehne-li útoku větru, nebude mít teplotu. [13]
„Trojitý zářič je rozhodně jeden orgán fu; nachází se mimo orgány zangfu v dutině těla a obsahuje v sobě všechny orgány; je to jeden veliký dutý orgán fu.“ ( Leijing , 1624)
Dále uvidíme, že trojitý zářič má vztah k celkovému procesu čchiových přeměn/transformací ( qihua ) při příjmu, trávení, vstřebávání, přepravě a vylučování stravy. Proto se říká, že je cestou přepravy prvopočáteční čchi a přepravy potravy, což je zobecněným pojmenováním fyziologických funkcí orgánů zangfu:
Souvisí především s činností plic a srdce. Podporuje jejich příslušné distribuční funkce, tj. podílí se na rozptylování ochranné čchi ( weiqi ) z plic na povrch těla, a tedy i na jeho zateplování, a dále na rozvodu vyživující čchi ( yingqi ) a osnovné čchi ( zongqi ). Tyto tři podoby čchi vznikají transformačními procesy iniciovanými prvopočáteční čchi (yuanqi) a dispergují z oblasti horního zářiče do celého organismu, takže jím prosakují podobně, jako mlha prostupuje prostředí, v němž se vytváří. Aby však horní zářič mohl čchi ze sebe vysílat, musí ji nejprve přijmout – jako vyživující čchi ( yingqi ) vystupující ze žaludku, a čistou čchi ( qingqi ) vdechovanou plícemi. [14]
Souvisí s trávicími procesy spojenými s činností sleziny, žaludku, ale i jater a žlučníku. Čchi prostředního zářiče podporuje rozkládání a zažívání trávené potravy, čili tvorbu a obnovování čchi a krve, jakož i jejich distribuci. Je ústředním článkem jejích vzestupných a sestupných pohybů, neboť v této oblasti je oddělováno čisté (esence stravy stoupající vzhůru) od kalného (zbytků stravy klesajících dolů). [14]
Souvisí především s činností ledvin, močového měchýře, tenkým a tlustým střevem. S jeho podporou se uskutečňuje další oddělování čistého od kalného, tentokráte už i s tvorbou konečných odpadových produktů – moči a stolice. Spodní zářič je nejenom pomáhá vytvářet, nýbrž podílí se i na jejich posouvání směrem dolů a na následném vylučování. [14]
S rozvojem teorie drah byly tři zářiče přidruženy k osrdečníku/perikardu. Srdce je vládce, který má ministra (osrdečník). Dutiny tří zářičů jsou jako hlavní město, které poskytuje domov vládci i ministrovi. [15]
S osrdečníkem (čínsky xinbao – obal srdce) se v textech čínské medicíny setkáváme jen zřídkakdy. Jen občas se vyskytuje ve spojitosti s chorobnými stavy způsobenými narušením duševních funkcí srdce, jako jsou pomatenost, poruchy vědomí, nesouvislé bláznivé řeči apod; v takových případech se říká, že „horkost vstoupila do srdečního obalu“. [14]
Toto vysvětlení mentálních aspektů přidává ještě dodatečnou vrstvu, proč i v počátku teplých onemocnění můžeme vidět [16] nejen příznaky plic, ale i osrdečníku a srdce. Dle díla Wenrelun (1766) se totiž teplá škodlivina získává shora ( wenxie shangshou ), vstupuje či vtrhává do horního zářiče, kde se pak může – namísto standardního prostupu směrem dolů do středního zářiče – nestandardně přesunout na osrdečník ( nichuan xinbao ).
Emoční stres může též ovlivňovat terén či zhoršovat situaci, neboť způsobuje patologicky nadměrný vzestup jinak fyziologického ohně mingmenu, který pak stoupá k drahám trojitého zářiče a osrdečníku.
Kulinářskému postupu pro přeměnu jakéhokoliv jídla na zdravotní elixír, když v něm spojíme výživu s patřičnou dynamikou, jsme se věnovali v prvním díle . Šlo v něm o situaci, a té odpovídaly i zvolené prostředky, v mantinelech běžného dynamického zdraví (homeostáza). K běžnému jídlu jsme připojovali štiplavě teplé a aromatické složky či koření a teplým způsobem jsme podporovali fyziologický vzestup řádné čchi. Byli jsme v situaci relativně zdravého těla nebojujícího momentálně s žádnými vnějšími škodlivinami, a toto tělo jsme vhodně podporovali při zajišťování běžných fyziologických funkcí. Stáli jsme tedy mimo nejrůznější koncepty průniku vnějších škodlivin.
Při běžné výživě organismu fungujícího v mantinelech dynamického zdraví (homeostáza) nepoužíváme modely průniku škodlivin. Pracujeme „uvnitř“, tedy podporujeme fyziologické funkce těla. Na individuální úrovni pak cíleně podporujeme funkce se sklonem k oslabenosti či již vysloveně oslabené.
Pokud však začneme mít podezření na průnik škodliviny, či už se nám dokonce začnou objevovat první jednoznačné příznaky, pak je třeba už průnik vnějších škodlivin přes patřičný model prostupu škodlivin začít zohledňovat i ve stravě. Správně funkčně poskládaná strava může opět vhodně doplňovat a podporovat i další již vysloveně léčebné strategie, vlastně by byla škoda tyto synergistické možnosti stravy nevyužít.
I při akutních syndromech povrchu, kdy již modely průniku škodlivin používáme, strava samozřejmě stále slouží k podpoře řádné čchi, nejlépe se zohledněním:
Následující část s terapeutickými principy pro průnik horkosti v modelu tří zářičů je krátká a nemá nahrazovat studium TČM, ale má připomenout v učebnicích obvykle neuváděné základní principy dle tohoto díla z roku 1766.
Teplá škodlivina je jangové povahy, proto je vhodné ji rozptylovat lehce. Pokud bychom použili prostředky vyvolávající velké pocení, zranili bychom tím tělní tekutiny, pak se naopak teplá škodlivina transformuje v sucho a oheň, a to už se nesnadno řeší. Zpočátku při otevírání povrchu používáme štiplavě chladivé prostředky a musíme se stranit chladných a zahušťujících produktů, abychom případně nezablokovali škodlivinu, jež by se pak naopak nesnadno odstraňovala. I kdyby byly příznaky horkosti výraznější, nesmí se však použít silně ochlazující prostředky, neboť ty by naopak zahradily teplou škodlivinu a zatlačily by ji dovnitř, takže by nemohla odprchat z těla. Teplá škodlivina díky své jangové povaze působí směrem nahoru, a i v těle napadá nejprve jeho jangové, tedy horní části. Na počátku se dostává do těla seshora ústy a nosem, nemoc je ve vrstvě ochrany. Musí se odstranit vnějškem (odvětrat), a pak už se nepřesune. Pokud se neodstraní vnějškem, nutně dojde k zauzlení uvnitř. Jestliže se škodlivina neodstraní vnějškem a ani nesejde dolů, nestandardně, ale snadno může vtrhnout do osrdečníku. Nestandardní nebo protichůdný přesun ( nichuan ) označuje přesun škodliviny odlišný od standardního, souhlasného přesunu ( shunchuan ), kterým je v případě teplé nemoci postup z povrchu více dovnitř. Nestandardnost znamená, že škodlivina neprochází postupně vrstvami a zářiči, nýbrž se z povrchové ochrany ( weifen ) propadne ( xian ) přímo do vrstvy výživy a napadá osrdečník. Hlavními projevy takovéhoto vývoje nemoci jsou vysoká horečka s postižením vědomí a blouzněním či zajíkáním, nebo až kóma se studenými končetinami a křečemi. Jde o akutní život ohrožující stav, který se liší od situace, kdy škodlivina proniká vrstvami postupně a aktuálně působí ve vrstvě výživy. V takovém případě její příznaky ve vrstvě výživy jsou např. horečka, která se stupňuje v nočních hodinách, sucho v ústech bez potřeby pít, tmavě červený jazyk, tenký zrychlený pulz. Je několik příčin, jež jsou důvodem nestandardního přesunu škodliviny:
Příznakem jejího narušení je mj. náhlá ztráta čichu, jednoznačný příznak, že je škodlivina již přítomna v horním zářiči; přičemž se nyní udává, že může nastat už jen pár hodin po nákaze koronavirem [19] ; ev. může jít i o náhlou ztrátu schopnosti rozeznávat chutě.
Ye Tianshi upozorňuje, že v případě, když se ke škodlivině horkosti a příp. větru ještě přimíchá vlhkost, je třeba odfiltrovávat vlhkost s horkostí směrem dolů. V takových situacích pak doporučoval mít v recepturách obsaženy lugen a huashi . Využitelné by mohly být i další lehké a aromatické byliny: peilan , xiangru , huoxiang . Hlavním účelem tohoto postupu je oddělit od sebe škodliviny a předejít přetrvávání jejich smíšených typů, protože ty budou pro organismus ještě tíživější, a ještě hůře se jich bude zbavovat. Vítr s horkostí znásobí jangové působení škodliviny, bude více spalovat a vysušovat. Horkost s vlhkostí bude uvnitř zanášet, slepovat, zapařovat, navíc když je horkost vmíchaná do vlhkosti, velmi nesnadno se odstraňuje a predikuje chronický charakter nemoci. Jak o tom mluví Ye Tianshi : „Když horkost povstává z vlhkosti, bez odstranění vlhkosti se nelze zbavit ani horkosti.“ Proto tedy „horkost musí zůstat osiřelá“. K vypuzení škodlivin využívá Ye Tianshi analogičnosti povah škodlivin a použitých prostředků. Větrná horkost je lehká a stoupá vzhůru, proto doporučuje lehké, rovněž účinkem vzestupné, rozptylující, ale přitom štiplavě chladivé produkty. Vlhká horkost prosakuje dolů, takže využívá produkty sladce chladné, které pročišťují horkost a odvádějí spodem. [18]
Škodlivina už je hlouběji, takže ji už nelze zcela vypudit povrchem a musí se částečně odvádět i spodem. Narozdíl od zranění chladem, kdy se před spouštěním dolů musí počkat, až zcela vymizí povrchové příznaky, u teplé nemoci stačí, pokud se objeví vnitřní plné příznaky a spouštět je možné, i když povrchové ještě zcela nevymizely. Obdobně se u zranění chladem nesmí spouštět dolů, dokud jsou ještě příznaky v horním zářiči, u teplé nemoci se může, pakliže se objeví známky takové potřeby vypouštět spodem. U zranění chladem se vypouští spodem jednorázově a intenzivně, u teplé nemoci obvykle opakovaně vícekrát a mírněji. [18]
Dobře sestavené jídlo podporuje všechny orgány, působí tedy napříč všemi třemi zářiči. Takto komplexně nespecificky vyživit tělo lze jen stravou. Ta umožňuje organismu si z předloženého koktejlu nijak příliš nevyčnívajících obsahových látek vybrat, co potřebuje. Důležitá je i míra! Sebeprospěšnější látky samy o sobě mnoho nezmohou. To je i případ štiplavě aromatických teplých složek: musí být tak akorát, aby nenarušovaly celkovou vyváženost pokrmu (viz pyramida v prvním dílu ), nikoliv náhodou je i přes jejich neuvěřitelný přínos označujeme stále jen za koření.
Přiměřenost se týká jak preventivního posilování řádné čchi za stavu běžného zdraví, tak i cílenějších úpravy stravy při objevení se chorobných příznaků horního zářiče.
Dále je třeba mít vždy na paměti, že střední zářič je zodpovědný za přísun čchi a výživy pro všechny orgány. Vhodnou stravou můžeme přes střední zářič dodávat hornímu zářiči potřebnou energii pro boj se škodlivinami, a zároveň tím i preventivně ochraňovat střední zářič před (rychlým) průnikem škodliviny z horního zářiče.
Z pitevních zpráv z Číny je navíc evidentní, že výše uvedené postupy jsou víc než smysluplné, když skutečně fyzicky postiženými orgány u osob, které onemocnění nezvládly, jsou plíce, srdce a slezina. [21]
Plíce jsou jako jediný z orgánů zang přímo propojené s vnějším prostředím. Jejich hlavními funkcemi jsou řízení čchi v těle, řízení dýchání, spoluúčast na krevním oběhu a distribuci i proměňování tekutin, a prostřednictvím ochranné čchi i řízení povrchu těla a tepelné regulace. [6]
Vzhledem k tomu, že plíce jsou střediskem výměny čchi mezi organismem a okolím a že jsou propojeny s pokožkou, nejčastějšími příčinami jejich chorobných poruch bývají vnější škodlivé činitele. Ty po vniknutí do těla způsobují disharmonii čchi plic, což vede k narušení rozptylovací a filtrační funkce plic, blokování pohybu čchi směrem dovnitř, ven, nahoru a dolů, plynulé distribuci a transformaci tekutin a rovněž i cirkulace krve. [6]
Chorobné poruchy v plicích jsou také poruchami jinjangovými, resp. čchi a krve, nicméně z hlediska pojmosloví se u nich obvykle nemluví o prázdnotě jangu, jelikož funkce jangu zde splývají s rozptylovacími funkcemi čchi plic, a ani o prázdnotě krve, poněvadž plíce jsou „dvoranou“ cév, a tudíž jsou dostatečně zásobovány krví a málokdy trpí jejím nedostatkem. Proto se v souvislosti s plícemi mluví častěji jen o prázdnotě čchi a prázdnotě jin. [6]
Výběru jídla, neřkuli přímo jeho přípravě, bychom měli věnovat každý den odpovídající pozornost. Je to způsob přijetí zodpovědnosti za péči o sebe sama (self-care), za vlastní tělo, mysl a duši. Chrámem sebepéče je kuchyň, zprostředkovaně restaurace s dobrou kuchyní. Nápoje a strava ( shuigu ) společně se vzduchem ( qingqi ) pro naše těla představují palivo, na které jedeme. U motorů varovné signály nekvalitního paliva umíme vnímat, škytající nebo slabě táhnoucí motor nás vyděsí, tento svírající strach řešíme rozptylujícím nadáváním, a hned při příštím čerpání hnedle pečlivěji vybíráme. Ale s kvalitou jídla, nápojů ani vzduchu nejsme běžně nachystáni si stejné analogie uvědomovat, takže býváme bez energie, tedy unavení a smutní, nebo v nás různě „rachtá“, takže býváme často nemocní. Analogie mezi palivem a jídlem ale kulhá v tom, že jídlo nejsou jen oktany (kalorie), ani slavný, ale posmutněle osamocený triumvirát cukry-tuky-bílkoviny, nýbrž jde o komplex mnoha dalších látek, aktuálně již popsaných i těch nepopsaných, působících přímo i nepřímo, zkrátka mikro i makro elementů, které umějí v našich tělech vyvolávat či blokovat různé procesy.
Každému orgánu jsou v čínské medicíně přisuzovány alespoň nějaké funkce zahrnující pohyb, jako důležité vnímáme různé odstředivé, expanzivní, rozpínavé, eliminační, zprůchodňující až drénující síly. Co se hýbe, nezahnívá. Kam může čistá čchi, tam se nehromadí kalná. Tohle je dobré vnímat i v kontextu charakteru potravin, jejich stupně průmyslového zpracování a vyšperkování konzervanty. Přijímané konzervanty svoji mrtvolně stabilizující funkci neztrácejí ani při průchodu naším traktem, konzervují i naše útroby, oddynamičňují náš mikrobiom. Energeticky je konzervace dostředivý proces stojící v protikladu k přirozenému fyziologickému vyzařování, expanzi všeho živého. Snažme se, aby co nejvíce našich jídel nebylo nepřirozeně dostředivě orientovaných. Konzervanty a polutanty ve stravě jsou velké a nesmírně důležité „západní“ téma, u nás se mu naštěstí věnuje hodně odborníků, objevují se i texty o protivirových souvislostech dobré péče o nespecifickou imunitu [22].
Z obou dílů tohoto článku by mělo být zřejmé, že ve smyslu intervence dietními zásahy prostřednictvím stravy, koření a bylin toho umí čínská medicína nabídnout hodně, a to samozřejmě i při práci s našimi lokálními surovinami. Těžíme z nepřerušeného kontinua TČM, kdy některé stavy objevující se jednou za několik desítek let, byly v posledních několika stoletích v Evropě řešeny vždy za úplně jiného stavu zdravovědného poznání, takže není moc na co navazovat, jelikož posun v před pro nás na Západě bohužel často automaticky znamená až militantní popření nejen předchozích konstruktů, ale i vlastního empirického poznání.
Ku prospěchu všech obyvatel ČR i EU je zapotřebí co nejširší paleta dostupných metod péče o zdraví, každá jednotlivá metoda má oproti jiným své silné, ale samozřejmě i slabší stránky. Při vhodných kombinacích různých metod se může dařit slabé stránky eliminovat. Nikoliv náhodou Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí čínskou medicínu nejen mezi medicíny tradiční, ale též komplementární (do systému běžné zdravotní péče zapadající), s vizí výsledné medicíny integrativní (spojující silné stránky jednotlivých zapojených postupů) [23]
Rádi bychom nabídli i více konkrétní doporučení ohledně dalších euro-asijských bylin. Vnímáme to dokonce jako svoji povinnost a zodpovědnost. Bohužel však prodejcům sdělování těchto informací vícenásobně zakazuje nejen unijní, ale i česká legislativa, aniž by však pro poučení a blaho občanů zabezpečila náhradní informační kanál. I za normálního stavu věcí to není v pořádku, natož v krizi, kdy takový stav ještě více poškozuje občany, kteří nemají dostatečný přísun informací pro vyhodnocování možností a následného využívání konkrétních přínosů, které mohou nabízet potraviny, tedy co nejbohatší pestrá strava. Potraviny, dary Země, mohou být pomocnou rukou matky přírody, přijmeme-li je s pokorou a porozuměním.
Ani v dobách krize se nesmí polevovat v bdělosti, neboť hodnocení bezpečnosti globálně osvědčených surovin jednou přes nevěrohodný institut potravin nového typu [24] , nebo jindy přes hodnocení bezpečnosti komplexních potravin na základě jednotlivých, z kontextu vytržených, zkoncentrovaných molekul, jejichž účinek se zpětně zcela nevědecky extrapoluje na původní potravinu, je prostě velmi nevychovaný čert (snad jen byrokratický, nemalujme ještě temnější čerty na zeď), který asi nikdy nespí: toto je případ aktuální snahy zakázat v EU mj. kořen rebarbory, listy senny a dokonce i aloe [25] . Pokud se nebudeme ozývat, budeme mít na straně stravy nejen stále méně a méně informací, ale i možností
Autor článku: Karel Šimonovský
Datum uveřejnění: 30. března 2020
Revidováno: 16. dubna 2020