5 hybatelů PRAGON – bylinné přípravky

5 hybatelů PRAGON – tradiční čínská dietetika a bylinné přípravky

Naše bylinné přípravky 5 hybatelů byly sestaveny jako cílená nadstavba a doplněk postupů tradiční čínské dietetiky (yaoshan) a zároveň jako hybatelovský předstupeň klasických bylinných směsí čínské medicíny (yaofang, jingfang).

Koncepce řady vychází z tradičního rozlišování jinových a jangových aspektů pěti hybatelů, označovaných také jako čchi a jang nebo čchi a jin. Jde o tradiční terminologii, nikoli o označení vědecky prokázaných účinků jednotlivých přípravků.

Podle čeho se v tradiční čínské medicíně rozlišuje pět hybatelů?

Tradiční model pěti hybatelů se používá k popisu vzájemných vztahů přírodních dějů a různých charakteristik člověka. V jeho rámci se rozlišují zejména:

• Konstituční typ člověka podle teorie pěti hybatelů.
• Funkce orgánových okruhů přiřazované jednotlivým hybatelům v tradičním modelu TČM.
• Okrsky těla rozřazované podle pěti hybatelů.
• Aspekty jednotlivých duší v tradiční čínské filosofii.
• Roční období a jejich vztah k jednotlivým hybatelům.

Konstituční typ člověka podle pěti hybatelů

V tradiční čínské medicíně existuje více způsobů stanovování konstitučního typu člověka. Některé přístupy vycházejí především z fyziologických charakteristik, jiné z tradičně popisované odolnosti vůči různým vnějším vlivům.

Tyto typologické přístupy mohou být v tradičním výkladu také kombinovány. Řada 5 hybatelů PRAGON vychází zejména z konstitučního rozlišování podle pěti hybatelů (wuxing), někdy označovaných jako pět prvků, elementů nebo živlů.

Pět hybatelů a roční období

V tradičním čínském pojetí jsou jednotlivé hybatele spojovány s charakteristickými fázemi ročního cyklu.

Hybatel země má v tradičním modelu zvláštní postavení. Není omezen pouze na jediné roční období, ale stojí v pozadí průběžně během celého roku.

Do popředí se dostává především při přechodech mezi jednotlivými ročními obdobími. Ze čtyř přechodových období je nejvýznamnější takzvané babí, indiánské nebo prodloužené léto.

Jinové a jangové varianty pěti hybatelů

V tradičním modelu TČM se rozlišuje jinová a jangová stránka jednotlivých hybatelů. Toto rozlišení souvisí také s denním rytmem a střídáním aktivnějších a klidnějších částí dne.

Varianta jang – čchi a jang

V původní koncepci řady 5 hybatelů PRAGON jsou jangové varianty spojovány především s ránem a dopolednem.

V tradiční dietetické úvaze mohou představovat alternativní součást ranního nebo dopoledního výživového režimu, například v souvislosti s obvyklým ranním pitím kávy. Tento koncept byl zvláště zdůrazňován u variant dřevo jang a země jang.

Varianta jin – čchi a jin

Jinové varianty jsou v původní koncepci spojovány především s odpolední částí dne, typicky mezi 13. a 17. hodinou, nikoliv až s pozdním večerem.

V tradiční dietetické úvaze byly spojovány také s alternativou odpoledního pití kávy, zejména v souvislosti s variantou země jin.

Uvedené rozlišení popisuje tradiční koncepci řady. Není univerzálním návodem k dávkování ani zdravotním doporučením. U konkrétních výrobků je nutné respektovat jejich označení a doporučený způsob použití.

Strava jako základ postnatálního pěstování pěti hybatelů

Kořenem postnatálního pěstování pěti hybatelů v člověku je podle tradičního čínského pojetí strava.

V tomto modelu lze rozlišit několik úrovní výživového přístupu.

• Základní potraviny (shuigu) – nápoje a strava představující základní, obecnou a nespecifickou výživu. V tradičním pojetí si ji harmonicky fungující hybatelé zpracovávají podle svých potřeb. Více o výživě .
• Tradiční čínská dietetika (yaoshan) – představuje cílenější výběr a kombinování potravin podle tradičních dietetických principů. Základním potravinám se tak v tradičním pojetí přisuzuje konkrétnější výživová charakteristika. Související informace a literatura .
• Řada 5 hybatelů PRAGON – představuje doplňující výživovou koncepci využívající méně obvyklé, tedy nezákladní potravinové suroviny v menších množstvích. Je zasazena do tradičního dietetického modelu pěti hybatelů a jejich jinových a jangových aspektů.

Původní tradiční výklad této koncepce vychází z poučky „prázdnotám přináleží vyživující doplňování“ . Jde o historickou terminologii TČM, nikoliv o tvrzení o účincích konkrétních výrobků.

Wuxing – proč používáme označení pět hybatelů?

Wuxing, mnohovrstevný čínský název nauky o pěti směřováních, sklonech či tendencích k určitým stavům, přeměnám a procesům, se vzpírá překladům do neobrázkových písem, ve kterých se s výběrem jednoho finálního slova nutně ztratí další významy původního znaku.

Možná v tom hraje i roli, že naše chápání vychází z antické filosofie a jejího atomistického pojetí matérie, které je důsledně mechanicko-materialistické.

Toto západní myšlenkové nastavení bylo historicky přeneseno i do překladů základních pojmů východní filosofie, takže už celé generace Zápaďanů nepotřebují zkoumat původní čínské znaky, protože pojmy už tu jsou.

V našich jazycích přece dávno zdomácnělo „pět prvků“, „pět elementů“ či „pět živlů“. Jsou to však nesmírně statické nálepky příhodné možná pro zkamenělý kompars, ale ne pro hybné síly v pozadí všehomíra.

Ovládnutí jazyka je bránou k myšlení; jaké je ovládnutí, taková je brána.

V překladech termínu wuxing jsme tak ztratili jeho nezformovanou, nehmotnou, nemateriální stránku, která však v sobě nese principiální a dynamický obsah.

Proto s využitím pružnosti naší mateřštiny a umění slova sinologa Vladimíra Anda upřednostňujeme překlad „pět hybatelů“.

Tady hned cítíme napnelismus, vrtění dynamického pnutí mezi jin a jangem, jak oba víří mezi zemí a nebesy.

Pět hybatelů v čínské filosofii a tradiční medicíně

V rámci východní filosofie i lékařství vzniklo mnoho konceptů, jak pro potřeby lidského přemýšlení popisovat celek a různé stavy jinjangového víření na nebesích, na zemi a v člověku.

Mezi tyto modely patří například monáda, trigramy, hexagramy, orgánové hodiny, řádné a mimořádné akupunkturní dráhy a další tradiční popisné systémy.

Každý z těchto modelů je postaven na určitém čísle, které vyjadřuje konkrétní uspořádání a způsob členění celku.

Pentagram pěti hybatelů a jejich vzájemné vztahy

Pětičetnost pěti hybatelů si obvykle pomocně znázorňujeme různými pentagramy, někdy i se zahrnutím jejich vnitřních vztahů rození a omezování či ovládání, jindy bez nich.

Vždy je však vhodné připomenout, že jde o snahu pochopit a uchopit některé okolnosti vyplývající z pnutí duality systémové regulace jinjangového celku.

Jinými slovy: jak dvojí zkoumat po rozmělnění na pět a v rámci těchto pěti dále zkoumat, kde a jak zrcadlí původní dvojí.

Klasický kánon praví, že všechny nerovnováhy jsou důsledkem momentální disharmonie mezi jinem a jangem.

Člověk mezi nebem a zemí – jin, jang a pět hybatelů

Člověk nestojí mimo nebesa, která v tradičním modelu přináležejí jangu, ani mimo zemi, která přináleží jinu, nýbrž je jejich součástí.

Proto se podle tradiční čínské filosofie ani ustrojení člověka nemůže vymykat jinjangovým zákonitostem.

V tomto filosofickém pojetí se člověk snaží harmonicky sjednocovat s vyššími principy přírodního řádu.

Principiální model pěti hybatelů, který rozděluje jeden celek do pětičetnosti, propojuje makropohled na vnitřní předivo vztahů pěti hybatelů s mikropohledem na stav jednotlivých hybatelů.

V tradičním modelu se charakteristiky jednotlivých hybatelů vztahují také k přiřazeným procesům, okrskům těla a tkáním.

Další informace o čínské dietetice a pěti hybatelích

Související informace o tradiční čínské dietetice, ročních obdobích a dalších souvislostech najdete také v odborných článcích PRAGON.

Doporučujeme navštívit:

• Články a recepty PRAGON
• Zajímavosti z tradiční čínské medicíny
• Co nabízíme

Proč u bylinných doplňků stravy neuvádíme podrobnější informace o jejich tradičním využití?

Výklad pěti hybatelů, jin a jang a tradiční čínské dietetiky má vzdělávací a filosofický charakter. Nepředstavuje zdravotní ani léčebná tvrzení o nabízených doplňcích stravy.