Míchaná vajíčka s rajčaty (番茄炒蛋 fanqie chaodan) patří ke klasickým pokrmům čínské domácí kuchyně. Na základní recept potřebujete jen rajčata, vejce, olej a sůl a hotový je přibližně za 15–20 minut. Z pohledu čínské dietetiky představuje kombinace tepelně upravených rajčat a vajec chutné sezónní obohacení jídelníčku.
Míchaná vajíčka s rajčaty (番茄炒蛋 fanqie chaodan) jsou jednoduchý a rychlý bezlepkový pokrm vhodný jak v prodlouženém létě (changxia), tak během celého podzimu (qiutian). Z pohledu čínské dietetiky nabízí tělu teplým vyživujícím (wenbu) způsobem jak svlažování (run) pro tělní tekutiny (jinye), tak výživu (yang) pro esenci (jing).
V Číně jde o naprostou klasiku domácí kuchyně – rychlé, levné a barevné jídlo, které zvládne připravit každý během 15–20 minut.
Pokrm se výborně hodí ke snídani, kdy poskytuje teplý a výživný start do nového dne a příjemně zasytí až do oběda.
Fanqie chaodan – recept v kostce
Příprava: 15–20 minut | Porce: 1 | Kuchyně: čínská | Náročnost: snadná | Bez lepku: ano
Na jednu porci základního receptu fanqie chaodan budete potřebovat:
Výživové hodnoty jsou orientační a mohou se lišit podle velikosti a množství použitých surovin.
| Energetická hodnota | 1 125 kJ / 270 kcal |
| Tuky | 19 g |
| z toho nasycené mastné kyseliny | 3,6 g |
| Sacharidy | 17 g |
| z toho cukry | 11,5 g |
| Vláknina | 5 g |
| Bílkoviny | 10 g |
| Sůl | cca 0,6 g |
Co nejvíce ovlivňuje energetickou hodnotu receptu?
Největší část uvedené energie nepřinášejí rajčata, ale použitý olej. Jedna polévková lžíce oleje představuje přibližně 119 kcal z celkových orientačních 270 kcal jedné porce. Při přípravě více porcí přitom zpravidla není nutné množství oleje násobit – pro přípravu více porcí může stále postačovat jedna polévková lžíce.

Už základní verze ze čtyř ingrediencí – rajčat, vajíčka, oleje a soli – je jednoduchá a chutná a při první přípravě není třeba nic dalšího přidávat. Pokud si však pokrm oblíbíte a budete ho připravovat častěji, můžete recept snadno obměňovat.
Ve fázi rozpálení oleje můžeme přidat ingredience, kterým prospívá delší tepelná úprava, například:
Ve fázi dochucování můžeme vybírat podle chuti i podle principů čínské dietetiky. Použít lze například:

Pro podporu žaludku můžeme pokrm zkombinovat například s miskou vařené rýže basmati.
Pokrm je vhodný obecně podle sezóny nebo také podle individuální kondice při zbytkové horkosti či stavech s horkostí nahoře a chladem uvnitř.
Červená barva rajčat vyživuje hybatel ohně, žluto-oranžovo-bílá barva vajíček zemi, oheň a kov, tekutiny z pokrmu pak přes tlusté střevo i kov plic. Z pohledu jiného párování čínské medicíny jde o výživu yangmingu a taiyin.
Tepelná úprava zbavuje rajčata části jejich syrového a ochlazujícího charakteru, takže vzniká pokrm, který je jemnější pro trávení než velké množství syrové zeleniny.
Ačkoliv některé zdroje u rajčat uvádějí i tropismus do jater, pokud chceme skutečně oslovit také hybatel dřeva (játra, žlučník), je vhodné přidat zelené koření, například bazalku či majoránku.
V závislosti na přidaném koření a dalších ingrediencích lze jeho charakter i chuť snadno obměňovat.
Do prodlouženého babího léta a suchého podzimu se pokrm hodí zejména svojí teple svlažující povahou.
Pokud ještě přetrvává letní horkost nebo už vládne suchost, ať už v podnebí, nebo uvnitř v těle, podušená rajčata a z nich uvolněná šťáva, navíc nesoucí v sobě i esenci z vajíček, jsou schopny doplnit tekutiny vyčerpané horkostí nebo suchostí.
Pokud se objevují v podnebí či těle tóny chladu tak tím, že je pokrm teplý, podporují se transformační schopnosti trávení zpracovat předkládanou výživu. Díky své přirozené sladkokyselé chuti harmonizuje též vzájemné propojení mezi dřevem a zemí.
Z pohledu čínské dietetiky tak hezky vystihuje konec léta: ještě svlažit po letním horku (srdce, tenké střevo), ale současně už šetřit a vyživovat střed země (slezina, žaludek) a podporovat kov (plíce, tlusté střevo), čímž se přispívá k završování podzimní přípravy před zimou, kdy hybatel vody (ledviny, močový měchýř) je přímo vyživován životní esencí poskytovanou vajíčkem.
Hybatel země (tu), z orgánů podle čínské medicíny spojený se slezinou a žaludem, má přiřazeny přechody mezi jednotlivými ročními obdobími. Babí léto je přechod mezi létem a podzimem. Další přechod je mezi podzimem a zimou, ten umí přijít razantně a náhle.
Během čtyř ročních období země z pozadí vyživuje hybatel přiřazený dané sezóně. Péči o hybatele země si jako ústřední optiku vytkla ve 13. století tzv. škola země, jejímž čelným představitelem byl Li Dongyuan, autor Pojednání o slezině a žaludku (Piweilun).
Míchaná vajíčka s rajčaty (fanqie chaodan 番茄炒蛋) tak představují pokrm stojící na rozhraní dvou ročních období – léta a podzimu – a zároveň dvou přechodových období: z léta do podzimu a z podzimu do zimy.