Bylinná síla čínské tradice!®
Vše pro celostní přístup


Zdravá dynamika pokrmů: štiplavě teplé aromatické koření 2. díl

Dodatek: Kontext tradiční čínské medicíny kulinářské rovnice C=A+B

Pokud jste připraveni strávit další porci informací, nebo jste přímo fajnšmekry tradiční čínské medicíny (TČM), chceme se s Vámi podělit ještě o pár dalších souvisejících postřehů, úvah a námětů k zamyšlení k okolnostem, které jsou ve výživových doporučeních uveřejněných v první části článku sice nevyřčené, ale přesto v různé míře platně přítomné…

  1. Jarní období & hybatelé: specifika letošního jara
  2. Chutě – vlastnosti
  3. Ochranná energie (weiqi)
  4. Podpora ochranyschopnosti za přítomnosti nevýrazných škodlivin, vč. skrytých či chronicky přetrvávajících
  5. Tři zářiče (sanjiao)
  6. Plíce – vybrané funkce a vztahy
  7. Závěrečné poznámky

 

Co přesně je obsahem kulinářské rovnice si můžete přečíst v první části článku. Přečíst

1. Jarní období & hybatelé: specifika letošního jara

Pro „běžná“ jara jsme již dříve sepsali článek „O jaru z pohledu čínské medicíny“, který obsahuje obecná sezónní doporučení pod praporem zajišťování průchodnosti dřeva, čínskomedicinálního hybatele, ke kterému přináleží z orgánů játra a žlučník. Většina těchto doporučení spoléhá na účinky a dynamiku kyselé chuti, která hromadí a svírá, čímž vytváří žádoucí protiváhu bujaře stoupající jarní energii.

Letošní jaro je však jiné z několika závažných ohledů, a proto je třeba obvykle doporučovanou kyselou chuť vnímat citlivěji a v souvislostech, neboť by mohla podpořit svojí svíravostí prostup vnější epidemické škodliviny (yidu) do hlubších vrstev organismu. Situace z pohledu výživy není ale nijak složitá, elegantní a vzorové řešení stále představuje úvodní výživová kulinářská strategie „(A) + (B)“. V kostce jde o zajišťování dostatečného množství energie z kvalitní stravy, protože pokud bude střed plný, jak by mohla škodlivina do něj (jen tak lehce) proniknout? Když je správné v přesile, škodlivé ustupuje (zheng sheng ze xie tui).

Proč je letošní jaro podstatně jiné než běžná jara?

  • začalo dvanáctiletí kovu, hybatele, který může být velmi militantní; ale kov nejsou jen meče, ale také konvičky a hrnce – můžeme si tedy vybrat, zda budeme problémy řešit zbraněmi, nebo u jídla či dokonce přímo jídlem [1]
  • aktuální solární rok kovové krysy je předurčen k tomu, aby byl protkán velkými změnami až kompletním přeskládáním zavedených pořádků [1]
  • za takové dvojitě kovové nebeské konstelace čelíme navíc aktuálně větrně teplé nákaze/epidemii na pomezí fengwen-wenre-wenyi-shuwen/shiwen jednoznačně napadající hybatele kov (plíce); když jsme si tohle všechno uvědomili, současnou nákazu/epidemii koronavirem SARS-CoV-2, resp. vyplývajícím onemocněním Covid-19, by bylo příhodné podle souvisejícího hybatele přejmenovat na KOVOnavirus...

Proto je třeba letos na úkor obvyklé jarní terénní podpory průchodnosti (dřevo: játra&žlučník) urgentně přenést plnou pozornost do horního zářiče (kov: plíce&tlusté střevo) a zároveň preventivně a bezodkladně začít vhodně podporovat střed, (země: slezina&žaludek) u všech zmíněných hybatelů samozřejmě vždy nejlépe nejen s ohledem na konstituci, ale i se zohledněním aktuálního stavu, vč. ne(do)řešených starších zátěží typu skrytých škodlivin.

Dvojmocná kovová konstelace bude samozřejmě přetrvávat celý rok, přičemž už nyní je třeba dopředu promýšlet, jak se ještě umocní během kovového období roku (podzim).

2. Chutě a vlastnosti

Kontext jednotlivých chutí v čínské medicíně je širší než běžně vnímaný význam. Neoznačuje totiž výhradně chuťový vjem, nýbrž odkazuje na účinky, které jsou té které chuti vlastní, a na procesy, které daná chuť v těle vyvolává. [2]

Využívání odlišných charakteristik chutí různých poživatin, navíc ještě v kontextu s jejich s teplotní povahou a dalšími vlastnostmi, představuje naprosto zásadní přínos fytoterapie čínské medicíny celému světu. A úžasné je, že toto poznání lze snadno přenášet i na běžnou stravu, tedy dopřávat si cíleně takové jídlo, které bude sloužit v duchu Hippokratovy zásady „Nechť je strava tvým lékem a lék nechť je tvou stravou.“

Má to ještě jeden významný aspekt, analogický doporučení Mistra Suna „dobrý vojevůdce nevolá dvakrát do války,“ [3] – pokud vhodným způsobem používáme stravu, nemusíme využívat jakékoliv jiné specifičtější prostředky, které nám tak zůstávají plně k dispozici pro situace, kdy je třeba intervenci vystupňovat.

kyselá (suan)

  • přináleží dřevu (období: jaro, orgán: játra)
  • může hromadit a svírat (suan neng shou, neng se)

štiplavá (xin)

  • přináleží kovu (období: podzim, orgán: plíce)
  • může rozptylovat a rozhýbávat (xin neng san, neng xing).

sladká (gan)

  • přináleží zemi (období: pozdní léto, orgán: slezina)
  • může doplňovat, uvolňovat a harmonizovat (gan neng bu, neng huan, neng he)

mdlá/fádní (dan)

  • má tendenci ke sladké, někdy se označují i souhrnně jedním termínem sladce mdlá (gan-dan)
  • přináleží zemi (období: pozdní léto, orgán: slezina)
  • může odfiltrovávat a odvádět (dan neng shen, neng li)

hořká (ku)

  • přináleží ohni (období: léto, orgán: srdce)
  • může odvádět, vysušovat a zpevňovat (ku neg xie, neng zao, neng jian)

slaná (xian)

  • přináleží vodě (období: zima, orgán: ledviny)
  • může spouštět dolů a změkčovat (xian neng xia, neng ruan)

aromatická (xiang, fangxiang)

  • v rámci teorie je spíše než mezi chutě řazena do povah
  • může podporovat:
    • procitávání sleziny a otevírání žaludku (xingpi kaiwei),
    • aromatickou přeměnu vlhkosti (fangxiang huashi),
    • vypuzování nečistého a zabránění nákaze (bihui fangyi),
    • otevírání vývodů (kaiqiao),
    • zprůchodňování vývodů a zastavování bolestí (tongqiao zhitong),
    • otevírání povrchu a rozptylování škodlivostí (jiebiao sanxie),
    • rozhýbávání čchi a oživování krve (xingqi huoxue),
  • a proto se používá se při trávicích potížích typu nevolnosti, zvracení a průjmů, nechutenství, při epidemiích, poruchách vědomí a zastírání smyslů, bolestech hlavy a ucpání nosu, bolestech břicha, krevních stázích aj. [3]

V letošním jaře kromě obvyklého mírného upřednostnění typické jarní chuti (kyselá), nesmíme zapomínat zvýraznit ani další chutě: rozhýbající štiplavou, vyživující sladkou, vlhkost odvádějící mdlou/fádní, a hlavně musíme vnímat a zajišťovat nadstavbovou přítomnost aromatické chuti/povahy.

3. Ochranná energie (weiqi)

Tato forma vitální síly vyplňuje prostor mimo drah a cév a její úlohou je chránit organismus před různými zdraví škodlivými vlivy: zejména proti vnějším vlivům podnebních faktorů, rovněž zatepluje organismus, reguluje pocení a ovlivňuje spánek.

„Ochrana je dynamická čchi potravy. Tato čchi je prudká, dynamická, kluzká a rychlá, a nemůže vstupovat do cév-drah. Proto cirkuluje v pokožce, mezi svalstvem, prostupuje blanami a rozptyluje se v hrudi a břiše.“ (Neijing Suwen, kap. 43).

Vyživující čchi (yingqi) a ochranná čchi (weiqi) v těle představují jinjangovou dvojici. Obě mají společný původ – vznikají z esence stravy, ovšem liší se od sebe povahou, rozmístěním i funkcemi. Yingqi patří k jin, je povahy hmotné a měkké, cirkuluje uvnitř těla v cévách a jejím úkolem je vyživovat organismus; weiqi patří k jangu, povahou je aktivní, rychlá, pevná, zdržuje se více na povrchu těla a chrání jej před vnějšími vlivy. Jelikož obě tyto formy čchi zasahují do procesů ovlivňujících chod celého organismu, čínská medicína hledí na rovnováhu mezi nimi jako na velice důležitý předpoklad udržení dobrého zdravotního stavu. [4]

4. Podpora a obranyschopnost za přítomnosti nevýrazných škodlivin, vč. skrytých či chronicky přetrvávajících

Při přítomnosti chronické oslabenosti, únavě (fyzické, psychické či obojí) a vyčerpanosti nikdy nemůžeme vyloučit přítomnost skrytě přetrvávajících škodlivin, ať již v důsledku faktorů konstitučních, křehkých životních fází (jaro, podzim a zima života), přičemž ale přirozené zdraví a odolnost „léta“ života, tzv. středního věku, bývá často také jen „papírová“, neboť pro toto období je typický náročný životní styl bez dostatku regenerace či odpočinku; zpozornět je třeba u oslabených osob či vysloveně rekonvalescenčních stavech vždy v obdobích významného střídání ročních dob (zima/jaro, podzim/zima) ap.

Kdy zejména zpozornět?

  • v předjaří, když typicky útočí ještě chladné škodliviny ze zimy („zimní chlad útočí na jaře a vyvolává horečky“ – proto je třeba na jaře s obezřetností používat potraviny chladné povahy; sice se to netýká TČM, ale je dobré to zmínit: v takové situaci novodobé paušální detoxikační postupy založené na hořkých a chladných bylinách u běžné populace mnoho dobra skutečně nenapáchají),
  • celoročně pak u podezření na skryté škodliviny (které čekají na vhodnou aktivaci zvnějšku, kdy nevhodná konstelace typu vnějšího spouštěcího faktoru a typu vnitřní skryté škodliviny může vést k velmi složitým průběhům onemocnění i u zdánlivě zdravých osob), nebo
  • v období snadno se šířících nákaz (přičemž současný COVID-19 má lstivě dlouhou bezpříznakovou fázi).

Skrytá onemocnění vznikají, objeví-li se dočasné vyčerpání místní funkce, takže rozvraceč může proniknout do těla a zůstat skryt, dokud daná funkce není podpořena. (Jestliže je například orgán poškozen chladem zimy, pak se to může projevit až na jaře.) Pak se objeví onemocnění, jako například neschopnost těla vzpamatovat se, špatná odolnost vůči infekci a únavě. Rovněž se objeví horečky a přerušované zimnice.

Skrytá onemocnění mohou být rozeznána od nových onemocnění několika způsoby. Například u nového onemocnění můžeme obvykle snadno vystopovat jeho příčinu a obvykle ho rychle vyléčíme. Avšak jestliže choroba zůstává, místo aby byla vyléčena, pak nová choroba patrně vybudila skryté onemocnění. Choroba, která se objevuje náhle, s okamžitou vnitřní horkostí, je skrytým onemocněním, které bylo vybuzeno prostředím a počasím.

Obecně se skrytá onemocnění projeví při prvních změnách v sezónním klimatu, a jestliže rychle neobnovíme správnou rovnováhu typu povrch-nitro, mohou se skryté stavy rozvinout. Moudrou praxí je věnovat zvláštní pozornost sezónním orgánům během období změn, protože tam často leží kořeny onemocnění. [5]

Následující přehled ukazuje rozvraceče, skrytá onemocnění a jejich příznaky:

  • Jarní vítr útočí v létě a způsobuje průjem.
  • Letní horko útočí na podzim a způsobuje střídavé horečky.
  • Podzimní sucho útočí v zimě a způsobuje kašel.
  • Zimní chlad útočí na jaře a vyvolává horečky.

Choroby větru se tedy mohou objevovat po celý rok. Příznaky větru jsou:

  • větrný chlad se suchostí vyvolává bolesti hlavy a bolesti v těle
  • větrná horkost se suchostí vyvolává kašel, bolest v hrudi.

Výše uvedené situace s kombinacemi vnitřních oslabení a prázdnot vyskytujících se současně s nepříliš výraznými škodlivinami vnějšího původu nás z hlediska diagnostického systému osmeré osnovy (bagang) dostávají do relativně komplikované situace, neboť při povaze obtíží:

  1. vnějšího původu (obtíže jsou na povrchu: pokožka, ústa, nos, počáteční stádia onemocnění vnějšího původu: vítr, chlad ap.) → nemůžeme působit uvnitř
  2. vnitřního původu (obtíže postihují hlubší struktury (orgány, čchi, krev ap.), střední a závěrečná stádia onemocnění, obtíže vnitřního původu (emoce, životní styl ap.) → nemůžeme působit na povrchu.

Dáme-li si tedy dohromady 1 a 1, tedy i) a ii), mohlo by se zdát, že nebude kde působit...

Nastává proto čas uplatnit asi nejdůležitější princip čínské medicíny – při léčení nemoci je třeba se dožadovat kořene (zhibing qiuyin). Onemocnění může být složité, s množstvím protichůdných příznaků, různými změnami průběhu, akutní i chronické atd.

Na chorobný proces se čínská medicína dívá jako na boj mezi řádnou energií těla a škodlivou energií – nejrůznějšími škodlivými faktory. Z tohoto úhlu pohledu potom logicky vyplývá, že boj s chorobou znamená na jedné straně podpořit řádnou čchi a na druhé straně vypuzovat škodlivost. Řádná čchi má totiž tendenci se oslabovat, škodlivá čchi naopak sílit. [6]

Při chronické oslabenosti s přítomností mírných, nevýrazných až nepostřehnutelných vnějších škodlivin se uplatňuje princip podpory řádného za účelem odstranění škodlivého (fuzheng yi quxie). Ten znamená různými cestami – výživou, cvičeními ap. – posilovat organismus a podpořit v něm řádnou čchi, aby ta byla schopna se vypořádat s případnými vlivy škodlivostí. Tento princip je vlastně i součástí prevence vůči nemocem. [6]

Takovou příhodnou kombinovanou strategií je otevírání povrchu navýšením čchi (yiqi jiebiao). Dochází při ní k navyšování čchi středního zářiče (slezina, žaludek), tedy podpoře vzestupu čistého, které pak přirozeně vyživuje čchi plic, a tedy i čchi ochrany, v zářiči horním. Střední zářič je plný, tělo je řádně prohříváno, čchi stoupá a vyživuje. Kam může čchi a kam volně proudí výživa, tam není prostor pro usazování škodlivin. Zbytkové škodliviny mohou být řádnou čchi fyziologicky vytlačovány. Zároveň už nemůže díky zaplnění středu docházet k situaci, kdy se povrchová škodlivina propadá dovnitř (biaoxie neixian).

Přes stravu byla tato funkce navyšování energie středního zářiče od nepaměti přirozeně a celosvětově realizována využíváním lokálních sezónních potravin, čínská medicína si toho jen všimla a začala toho cíleně využívat. Velmi podrobně ji máme rozpracovanou ve fytoterapii čínské medicíny nejméně od 11.-12. století. Jde o strategii určenou pro konstitučně oslabené osoby, které jsou vystaveny útoku škodlivých větrů, tj. vnějším klimatickým škodlivinám (liuyin – šest rozvracečů, též známých jako liuxie - šest škodlivostí), přičemž pro jarní období je typický vítr s dozvuky zimního chladu.

Kdybychom neznali kombinovanou strategii otevírání povrchu navyšováním čchi (yiqi jiebiao), pak bychom:

  1. buď pracovali jen potopudně s povrchem, tedy zaměřili se jen a výhradně na škodlivinu na povrchu (vítr), čímž bychom ale nežádoucím způsobem ještě více vyčerpali již tak oslabenou čchi a tělesné tekutiny; přičemž osoby, které jsou opravdu hodně oslabené, nejsou ani schopné k boji se škodlivinou mobilizovat rezervy (žádné nemají), tj. ani řádnou energii (zhengqi), ani tekutiny potu (jinye), aby vytlačily škodlivinu k povrchu, a to ani s pomocí prostředků potopudných (hanfa) či postupů cílících výhradně na otevírání povrchu (jiebiao), takže u těchto oslabených osob k žádoucí potopudné aktivitě na povrchu těla nedochází téměř vůbec, nebo jen nedostatečně. [6]
  2. nebo bychom jen teple doplňovali řádnou čchi, aby se tělo posílilo a chlad vyloučil, ale to bychom se dopustili školáckého porušení základní poučky, že se nemá doplňovat při přítomnosti povrchového syndromu. To je bohužel také informace, která se na Západě příliš neví, a tak se chybně šmahem doporučují k použití za všech okolností nejrůznější adaptogeny, dokonce i ty, které pocházejí z čínské medicíny, ve které je k nim dost informací o omezení jejich užívání při mnoha různých situacích, jež téměř vždy zahrnují akutní syndromy povrchové.

Proto u oslabených osob (zejména děti, lidé staří či „jen“ unavení a vyčerpaní, osoby v rekonvalescenci, ženy kojící či po porodu) pro bezpečné odvedení aktivních, ale ještě více chronických škodlivin, potřebujeme zohlednit a podpořit stav podle konstituce, resp. současně doplňovat řádné a současně otevírat povrch.

Tato kombinovaná metoda tvoří jeden ze tří hlavních podtypů metody otevírání povrchu, zároveň lze ale obdobných účinků relativně snadno dosáhnout stravou (doplňuje řádné) zejména, rozšíří-li se o složky se štiplavě aromatickou chutí (otevírají povrch).

5. Tři zářiče (sanjiao)

V teorii TČM existují dva koncepty pro pokrytí cest průniku vnějších škodlivin horké a suché povahy: čtyři vrstvy (sifen) a tři zářiče, přičemž model prostupu přes tři zářiče (sanjiao bianzheng) se zdá být v dostupné odborné literatuře spíše opomíjen: zejména kvůli historickým souvislostem, ale asi i částečně kvůli své dynamické komplexnosti.

Autorem konceptu tří zářičů je věhlasný lékař Wu Jutong (s dalším jménem Wu Tang, 1758-1836), který zkombinoval své akademické a klinické zkušenosti v díle Systematická diferenciace teplých nemoci (Wenbing tiaobian, 1798), ve kterém shrnul a rozšířil teoretické a praktické návody velkých jmen předchozích generací „školy teplých nemocí“ (wenbingxue), zejména:

  1. Wu Youxinga (s dalšími jmény Wu Youke, Youke), autora Pojednání o teplé nákaze (Wenyilun, 1642), a
  2. Ye Tianshiho (s dalšími jmény Ye Gui, Tianshi, Xiangyan, 1667-1747), autora Pojednání o teplé horkosti (Wenrelun, 1766), který nám přinesl koncept čtyř vrstev (sifen: wei-qi-ying-xue)

Wu Jutong v duchu svých inovativních poznatků sestavil mnoho receptur, které se užívají dodnes: sang-juyin, yin-qiaosan, qingyingtang, qinghao biejia tang, xinjia xiangru yin, xing-susan, shashen maidong tang, zengye chengqitang ap. [7]

Na Wu Jutonga pak ještě navázal Wang Mengying (dalším jménem Wang Shixiong, 1808-1868) s dílem Tkanivo teplé horkosti (Wenre jingwei, 1852).

Do vzniku školy teplých nemocí byly teplé škodliviny posuzovány podle konceptu pro prostup chladu (šestice jinjangových drah) vycházejícího z Pojednání o zranění chladem (Shanghanlun, 250), které doporučovalo pro podporu těla i nápravu stavu prostředky zejména teplé povahy. Takový postup byl a je v rozporu s principem alopatie, který čínská medicína vyznává, když vyžaduje používání léčebných prostředků opačné povahy, nežli je povaha nemoci – takový postup se nazývá správnou či řádnou léčbou (zhengzhi), resp. léčbou protichůdnou (nizhi). [6] Jako většina principů v TČM, i tento má své výjimky, ale flagrantní nezohlednění charakteru prvotní škodliviny mezi výjimky patřit nemůže. Toto byla hlavní námitka příznivců školy wenbing vůči tehdejší dosavadní, staletí přetrvávající praxi.

Bohužel utěšený rozvoj teorie, vč. plné inkorporace nových poznatků do hlavního proudu TČM, byl hluboce poznamenán agónií dnes už historických společenských okolností a událostí Číny 19. a 20. století. [8].

Propast dvou století naštěstí není nijak velká, a tak i nyní můžeme hledat při konfrontaci s teplými onemocněními, nebo dokonce teplými nákazami inspiraci i v modelu prostupu podle tří zářičů, který (oproti čtyřem vrstvám) ještě více řeší i nativní fyziologické pochody těla, vč. řízení ochranyschopnosti, když do dynamického kontextu zasazuje mnohé jinak izolované poznatky.

Tři zářiče – fyziologie

a) aktivují yuanqi, přepravují prvopočáteční čchi (tongxing yuanqi)

Prvopočáteční čchi (yuanqi) má kořen v ledvinách a přes trojitý zářič se šíří do pěti zangů a šesti fu, naplňuje celé tělo a iniciuje a stimuluje funkční aktivity všech orgánů a tkání. Prostřednictvím tří zářičů může yuanqi vykonávat své funkce. Yuanqi úzce souvisí s mingmenem a sdílí jeho úlohu zajišťování tepla nutného pro průběh všech tělesných funkcí. Yuanqi (a proto i ledviny) hraje úlohu i při odolnosti vůči škodlivinám: to má ohromnou klinickou hodnotu, protože to znamená, že naše odolnost vůči škodlivinám nezávisí pouze na weiqi (a tedy plicích), ale také na ledvinách a yuanqi (a také esenci jing přes mimořádné dráhy).

Několik příkladů, kdy yuanqi vykonává své funkce za přispění tří zářičů [9]:
  • yuanqi poskytuje nutné teplo pro slezinu, aby přeměňovala a přepravovala esenci ze stravy, a pro ledviny, aby přeměňovaly tekutiny. Střední zářič zajišťuje, že yuanqi dosáhne ke slezině a přispěje v ní k přeměně a přepravě esence ze stravy; dolní zářič zajišťuje, že yuanqi zahřeje ledviny, aby přeměňovaly tekutiny
  • yuanqi umožňuje přeměnu osnovné čchi (zongqi) na pravou čchi (zhenqi), což může činit prostřednictvím vlivu horního zářiče na průchodnost různých cest čchi v hrudi
  • yuanqi umožňuje přeměnu čchi potravy (guqi) v srdci na krev. Aby tato přeměna/transformace mohla nastat, zajišťuje horní zářič hladký tok a přepravy čchi v hrudi.

b) řídí systém vodních cest, přepravují tekutiny a stravu (yunxing shuigu)

„Trojitý zářič je cestou potravy“ (Nanjing, 31. složitost)
„Trojitý zářič je správcem nad kanály a cestou, kudy vychází voda“ (Suwen)

Funkce tří zářičů jsou svázány s trávením, zažíváním, přepravou a vylučováním stravy a tekutin; tedy příjmem, přeměnou i vylučováním stravy a tekutin. Zahrnuje tedy orgánové funkce žaludku, střev a močového měchýře.

Tím přímo ovlivňují koordinovaný a harmonizovaný dynamický mechanismus čchiových přeměn/transformací (qihua) ve všech orgánech a na všech místech: stoupání a klesání, vstupování a vystupování. V podstatě veškerá přeměna a pohyb tekutin závisí na čchi. [10]

c) řídí pohyb čchi

Termín mechanismus čchi (qiji) označuje pohyb čchi, který sestává ze stoupání/klesání a vstupování/vystupování v nejrůznějších orgánech i místech. V čínských knihách bývá tato funkce nejčastěji popisována slovem průchodnost (tong) ve smyslu „volný průchod“, „prostupování“, „pronikání“: toto vše popisuje funkci tří zářičů, které zajišťují, že se čchi přes své mechanismy dostává do všech dutin a do všech orgánů. Tento harmonizační účinek se nazývá čchiové přeměny/transformace trojitého zářiče (sanjiao qihua). Výsledkem procesů qihua a qiji je tvorba čchi vyživující (yingqi), čchi ochrany (weiqi), krve (xue) a tělesných tekutin (jinye). Proto se říká, že tři zářiče řídí pohyb všech druhů čchi, včetně čchi přiřazované jednotlivým zářičům: hornímu zářiči osnovné čchi (zongqi), střednímu vyživující (yingqi) a dolnímu ochranné (weiqi). Ačkoliv čchi ochrany vykonává své funkce zejména v horním zářiči a v povrchových částech těla (prostoru mezi kůží a svaly), vzniká z mingmenu v dolním zářiči. [11]

„Trojitý zářič ... celkově řídí pět orgánů-úschoven, šest orgánů-skladišť, výživu, ochranu, síť drah, čchi vnitřku i vnějšku, nahoře i dole, nalevo i napravo. Když je trojitý zářič průchodný, pak je průchodné všechno uvnitř, vně, vlevo, napravo, nahoře i dole. Prostupuje celým tělem, harmonizuje vnitřek a vnějšek, vyživuje vlevo a živí vpravo, odvádí nahoru a rozptyluje dolů. Není nic většího nežli toto.“ (Uschovaný kánon, Zhongzangjing, 2.-3. stol.) [12]

d) řídí systém dutin

Vstupování a vystupování čchi do a z dutin je nesmírně důležité jak pro řádný oběh čchi, tak pro přeměnu a přepravu tělesných tekutin z a do těchto dutin.

„Ministerský oheň, který se v těle pohybuje uvnitř dutin a nahoru i dolů mezi membránami, se nazývá tři zářiče.“ Tři zářiče tedy kontrolují rozptylování weiqi a vystupování a vystupování čchi z a do prostoru mezi kůží a svaly. Tato funkce tří zářičů reguluje tok weiqi, otevírání a zavírání pórů a pocení.

Proto jsou vzájemně závislé a vnitřně provázané funkce tří zářičů: řízení cest vody, řízení čchi a řízení dutin.

Velký klinický význam má „prostor mezi kůží a svaly“, obecně označovaný jako couli (ačkoliv tento termín zahrnuje i další prostory). Je to prostor, kde obíhá čchi ochrany (weiqi) a kde je pot. Neměli bychom tedy couli interpretovat striktně v západním, anatomickém významu, neboť nejde o prostor mezi kůží a svaly ve významu výslovně anatomickém, ale energetickém. Je to povrch těla, kde obíhá weiqi a proudí spojnice luo.

Tři zářiče řídí vstupování a vystupování weiqi a potu z couli, a pokud je jejich funkce normální, pocení je fyziologické (ani příliš, ani mnoho), weiqi obíhá přirozeně a ochraňuje před útokem vnějších škodlivin. Pokud vstupování čchi převládá nad vystupováním, prostor couli bude „napjatý“ či „zavřený“: stane-li se to, člověk se nepotí dostatečně, a podlehne-li útoku větru, nebude se potit a bude mít teplotu. Když vystupování čchi převládá nad vstupováním, prostor couli bude „laxní“, „otevřený“ či „neustálený“: stane-li se to, člověk se potí samovolně/spontánně, a podlehne-li útoku větru, nebude mít teplotu. [13]

e) vyčleňují do tří vzájemně propojených částí nejen tělo, ale i orgány a jejich funkce

„Trojitý zářič je rozhodně jeden orgán fu; nachází se mimo orgány zangfu v dutině těla a obsahuje v sobě všechny orgány; je to jeden veliký dutý orgán fu.“ (Leijing, 1624)

Dále uvidíme, že trojitý zářič má vztah k celkovému procesu čchiových přeměn/transformací (qihua) při příjmu, trávení, vstřebávání, přepravě a vylučování stravy. Proto se říká, že je cestou přepravy prvopočáteční čchi a přepravy potravy, což je zobecněným pojmenováním fyziologických funkcí orgánů zangfu:

horní zářič (shangjiao)
„Horní zářič je jako mlha (shangjiao ru wu)“
„Horní zářič řídí přijímání (shangjiao zhu na)“

Souvisí především s činností plic a srdce. Podporuje jejich příslušné distribuční funkce, tj. podílí se na rozptylování ochranné čchi (weiqi) z plic na povrch těla, a tedy i na jeho zateplování, a dále na rozvodu vyživující čchi (yingqi) a osnovné čchi (zongqi). Tyto tři podoby čchi vznikají transformačními procesy iniciovanými prvopočáteční čchi (yuanqi) a dispergují z oblasti horního zářiče do celého organismu, takže jím prosakují podobně, jako mlha prostupuje prostředí, v němž se vytváří. Aby však horní zářič mohl čchi ze sebe vysílat, musí ji nejprve přijmout – jako vyživující čchi (yingqi) vystupující ze žaludku, a čistou čchi (qingqi) vdechovanou plícemi. [14]

střední zářič (zhongjiao)
„Prostřední zářič je jako mokřad (zhongjiao ru ou)“
„Prostřední zářič řídí přeměňování (zhongjiao zhu hua)“

Souvisí s trávicími procesy spojenými s činností sleziny, žaludku, ale i jater a žlučníku. Čchi prostředního zářiče podporuje rozkládání a zažívání trávené potravy, čili tvorbu a obnovování čchi a krve, jakož i jejich distribuci. Je ústředním článkem jejích vzestupných a sestupných pohybů, neboť v této oblasti je oddělováno čisté (esence stravy stoupající vzhůru) od kalného (zbytků stravy klesajících dolů). [14]

dolní zářič (xiajiao)
„Spodní zářič je jako kanál (xiajiao ru du)“
„Spodní zářič řídí vylučování (xiajiao zhu chu)“

Souvisí především s činností ledvin, močového měchýře, tenkým a tlustým střevem. S jeho podporou se uskutečňuje další oddělování čistého od kalného, tentokráte už i s tvorbou konečných odpadových produktů – moči a stolice. Spodní zářič je nejenom pomáhá vytvářet, nýbrž podílí se i na jejich posouvání směrem dolů a na následném vylučování. [14]

Preventivní působení (zhi wei bing) pro podporu toku čchi napříč třemi zářiči při nepřítomnosti horkosti (působí se teplým způsobem na qihua a qiji):
  • navýšením čchi otevírat povrch (yiqi jiebiao) – např. i stravou – viz úvodní recepty, kdy dodáním kvalitní stravy s patřičnou dynamikou se podpoří vzestup čisté esence ze stravy vzhůru do plic, kde bude vyživovat čchi ochrany a zvyšovat šance na zdárné ubránění se budoucím škodlivinám, nebo pomůže vyloučit škodliviny chronické (v povrchu skryté, latentní), nebo chronickým i počínajícím akutním (jen při mírných příznacích) škodlivinám může bránit v průniku do hlubších struktur těla, protože ty jsou řádně spravovány. Když je správné v přesile, škodlivé ustupuje (zhengsheng ze xietui). Jde o metodu podpory správného a odstraňování škodlivého (fuzheng quxie), která je obzvláště vhodná, je-li přítomna konstituční či terénní prázdnota čchi, krve, nebo jangu, resp. srdce, sleziny, nebo ledvin. Ve stravě je vhodné zohlednit, že osoby s prázdnotou čchi a jangu jsou obzvláště citlivé k útokům větru, chladu a vlhkosti, zatímco osoby s prázdnotou krve a jin jsou více citlivé na útoky větrné horkosti. Vyrovnaný princip účinku vhodný pro obě dvě konstituční kategorie reprezentuje formule cong-chitang, odvar ze cibule zimní (congbai, 9-12 g), ale může se místo ní použít i bílé části šalotky či pórku, s fermentovanou sójou (dandouchi, 12-30 g), tj. vhodný základ polévkových vývarů.
  • rozhojnit a navýšit slezinu a ledviny a shromažďovat esenci (ziyin pi-shen tongjing) – koncept z Pi-weilun, zaměřený na podporu vzestupu čistého, které zapříčiní sestup a vyloučení kalného, čehož lze opět dosahovat i stravou

f) mají vztah s osrdečníkem (a srdcem)

S rozvojem teorie drah byly tři zářiče přidruženy k osrdečníku/perikardu. Srdce je vládce, který má ministra (osrdečník). Dutiny tří zářičů jsou jako hlavní město, které poskytuje domov vládci i ministrovi. [15]

S osrdečníkem (čínsky xinbao – obal srdce) se v textech čínské medicíny setkáváme jen zřídkakdy. Jen občas se vyskytuje ve spojitosti s chorobnými stavy způsobenými narušením duševních funkcí srdce, jako jsou pomatenost, poruchy vědomí, nesouvislé bláznivé řeči apod; v takových případech se říká, že „horkost vstoupila do srdečního obalu“. [14]

Toto vysvětlení mentálních aspektů přidává ještě dodatečnou vrstvu, proč i v počátku teplých onemocnění můžeme vidět [16] nejen příznaky plic, ale i osrdečníku a srdce. Dle díla Wenrelun (1766) se totiž teplá škodlivina získává shora (wenxie shangshou), vstupuje či vtrhává do horního zářiče, kde se pak může – namísto standardního prostupu směrem dolů do středního zářiče – nestandardně přesunout na osrdečník (nichuan xinbao).

Emoční stres může též ovlivňovat terén či zhoršovat situaci, neboť způsobuje patologicky nadměrný vzestup jinak fyziologického ohně mingmenu, který pak stoupá k drahám trojitého zářiče a osrdečníku.

Tři zářiče – terapeutické principy v závislosti na lokalizaci postižení horkostí

Kulinářskému postupu pro přeměnu jakéhokoliv jídla na zdravotní elixír, když v něm spojíme výživu s patřičnou dynamikou, jsme se věnovali v prvním díle. Šlo v něm o situaci, a té odpovídaly i zvolené prostředky, v mantinelech běžného dynamického zdraví (homeostáza). K běžnému jídlu jsme připojovali štiplavě teplé a aromatické složky či koření a teplým způsobem jsme podporovali fyziologický vzestup řádné čchi. Byli jsme v situaci relativně zdravého těla nebojujícího momentálně s žádnými vnějšími škodlivinami, a toto tělo jsme vhodně podporovali při zajišťování běžných fyziologických funkcí. Stáli jsme tedy mimo nejrůznější koncepty průniku vnějších škodlivin.

Při běžné výživě organismu fungujícího v mantinelech dynamického zdraví (homeostáza) nepoužíváme modely průniku škodlivin. Pracujeme „uvnitř“, tedy podporujeme fyziologické funkce těla. Na individuální úrovni pak cíleně podporujeme funkce se sklonem k oslabenosti či již vysloveně oslabené.

Pokud však začneme mít podezření na průnik škodliviny, či už se nám dokonce začnou objevovat první jednoznačné příznaky, pak je třeba už průnik vnějších škodlivin přes patřičný model prostupu škodlivin začít zohledňovat i ve stravě. Správně funkčně poskládaná strava může opět vhodně doplňovat a podporovat i další již vysloveně léčebné strategie, vlastně by byla škoda tyto synergistické možnosti stravy nevyužít.

I při akutních syndromech povrchu, kdy již modely průniku škodlivin používáme, strava samozřejmě stále slouží k podpoře řádné čchi, nejlépe se zohledněním:

  • akutních škodlivin,
    • např. - při škodlivině chladu budeme volit zahřívající potraviny
    • při škodlivině tepla-horka budeme raději volit lehké osvěžující a zvlhčující potraviny
    • při zahlenění zahrazujícím plíce a dýchací cesty, nebudeme konzumovat zahleňující potravu (mastné, tučné, smažené), ap.
  • terénních (chronických, konstitučních, skrytých) škodlivin, tedy situace plného typu (vlhkost, vlhká horkost, hleny, horkost, stísnění ap.), kterou je třeba řešit mírným rozptylováním,
  • terénních (chronických, konstitučních, skrytých) prázdnot, tedy situace prázdného typu, kterou je třeba řešit mírným doplňováním, přičemž energii doplňuje samozřejmě každé jídlo, ale bez řádné péče věnované výběru potravin se můžeme míjet s tím, kterou ze základních složek potřebujeme podpořit prioritněji (jin, jang, čchi, krev, jinye) [17]

Základní principy působení proti škodlivině tepla dle díla Wenrelun

Následující část s terapeutickými principy pro průnik horkosti v modelu tří zářičů je krátká a nemá nahrazovat studium TČM, ale má připomenout v učebnicích obvykle neuváděné základní principy dle tohoto díla z roku 1766.

i) Horní zářič (shangjiao):

1. Odvětrávání/odpenetrování horkosti (toure) – ideálně lehkými produkty štiplavé chuti a svěží povahy

Teplá škodlivina je jangové povahy, proto je vhodné ji rozptylovat lehce. Pokud bychom použili prostředky vyvolávající velké pocení, zranili bychom tím tělní tekutiny, pak se naopak teplá škodlivina transformuje v sucho a oheň, a to už se nesnadno řeší. Zpočátku při otevírání povrchu používáme štiplavě chladivé prostředky a musíme se stranit chladných a zahušťujících produktů, abychom případně nezablokovali škodlivinu, jež by se pak naopak nesnadno odstraňovala. I kdyby byly příznaky horkosti výraznější, nesmí se však použít silně ochlazující prostředky, neboť ty by naopak zahradily teplou škodlivinu a zatlačily by ji dovnitř, takže by nemohla odprchat z těla. Teplá škodlivina díky své jangové povaze působí směrem nahoru, a i v těle napadá nejprve jeho jangové, tedy horní části. Na počátku se dostává do těla seshora ústy a nosem, nemoc je ve vrstvě ochrany. Musí se odstranit vnějškem (odvětrat), a pak už se nepřesune. Pokud se neodstraní vnějškem, nutně dojde k zauzlení uvnitř. Jestliže se škodlivina neodstraní vnějškem a ani nesejde dolů, nestandardně, ale snadno může vtrhnout do osrdečníku. Nestandardní nebo protichůdný přesun (nichuan) označuje přesun škodliviny odlišný od standardního, souhlasného přesunu (shunchuan), kterým je v případě teplé nemoci postup z povrchu více dovnitř. Nestandardnost znamená, že škodlivina neprochází postupně vrstvami a zářiči, nýbrž se z povrchové ochrany (weifen) propadne (xian) přímo do vrstvy výživy a napadá osrdečník. Hlavními projevy takovéhoto vývoje nemoci jsou vysoká horečka s postižením vědomí a blouzněním či zajíkáním, nebo až kóma se studenými končetinami a křečemi. Jde o akutní život ohrožující stav, který se liší od situace, kdy škodlivina proniká vrstvami postupně a aktuálně působí ve vrstvě výživy. V takovém případě její příznaky ve vrstvě výživy jsou např. horečka, která se stupňuje v nočních hodinách, sucho v ústech bez potřeby pít, tmavě červený jazyk, tenký zrychlený pulz. Je několik příčin, jež jsou důvodem nestandardního přesunu škodliviny:

  • prázdnota řádné čchi: zahrnuje oslabenost organismu včetně vrozené, nedostatečnost jin srdce, prázdnotu čchi srdce s přítomností patogenních hlenů, vyčerpanost primární čchi. V této situaci organismus nemá dostatek obranných sil, takže škodlivina snáze proniká dovnitř (např. v důsledku nedostatečného využívání možností vhodného doplňování řádné čchi stravou);
  • nadměrnost škodliviny: typicky jde o onemocnění tzv. teplou nákazou (wenyi), epidemickou horečnatou nemocí silně nakažlivé povahy, kdy škodlivina může prorazit přímo do hlubších vrstev, přestože organismus není výrazně oslabený;
  • nesprávná léčba původní teplé nemoci buď tím, že se vyvolalo silné pocení štiplavě teplými léčivy, které způsobilo poškození tekutin srdce, nebo naopak příliš brzké nasazení silně ochlazujících hořkých léčiv, které vedlo k zablokování horké škodliviny uvnitř;
  • přesun na osrdečník usnadňuje i anatomická a funkční blízkost plic a srdce. Oba orgány se nacházejí v horním zářiči, dráha srdce prochází plícemi, plíce řídí vrstvu ochrany a čchi, srdce vrstvu výživy a krve, a když je tedy v plicích nadměrná škodlivina, snadno se může přesunout do systému srdce. [18]
2. Podpora rozptylovací funkce plic

Příznakem jejího narušení je mj. náhlá ztráta čichu, jednoznačný příznak, že je škodlivina již přítomna v horním zářiči; přičemž se nyní udává, že může nastat už jen pár hodin po nákaze koronavirem [19]; ev. může jít i o náhlou ztrátu schopnosti rozeznávat chutě.

Požadavky na stravu při napadení plic větrnou horkostí (fengre fanfei) [20]:
  • vyhnout se potravinám se shodnými charakteristikami se škodlivinou:
    • teplým a horkým povahám jídel, které by ještě více posílily teplou či horkou škodlivinu (mj. už nelze paušálně používat kulinářskou strategii z prvního dílu tohoto článku)
    • tučným hutným chladným potravinám (zejména mléčné výrobky), které by mohly posilovat sklon k hromadění hlenů, k zauzlení škodliviny uvnitř
  • zařadit či navýšit množství štiplavé chuti přirozeně se vyskytující v kombinaci se svěží či chladnou povahou:
    • ředkvičky, šťáva z ředkviček (pro úlevu od akutního dráždivého kašle)*
    • smetánka lékařská, např. jako salát z listů (pro snižování horkosti; navíc jaro je ideální pro sběr celých rostlin pampelišky – o tom někdy jindy)
    • fazole mungo a klíčky mungo (pro snižování horkosti, fazolky mungo snadno naklíčíte doma, mohou se pak konzumovat samotné či v salátu)
    • mátové listy, mátový čaj, může být i s květy jedlé chryzantémy (odvětrání horkosti)*
    • hrušky a hruškový džus, naprosto ideální jsou hrušky prodávané pod japonským názvem „naši/nashi“, které Číňané znají pod názvem li (pro zvlhčení akutního, dráždivého suchého kašle)*
    • listy moruše (nikoliv plody, ale listy – moruše je strom, který by měl být více přítomen v našich zahradách – o tom někdy jindy)
    • opražené mandle se solí – pro uvolnění rozptylovací funkce plic
    • * pro vyvážení chladných povah a přidání dynamiky můžeme vždy přidat maličko čerstvého zázvoru, nebo trošku šťávy z čerstvého zázvoru, tím i lépe podpoříme rozptylovací funkci plic; důležité je ale dávkování, aby horký čerstvý zázvor nepřebil chladivou povahu primárních osvěžujících produktů, jinými slovy se zde snažíme vytvořit spojení jang v jin.

Ye Tianshi upozorňuje, že v případě, když se ke škodlivině horkosti a příp. větru ještě přimíchá vlhkost, je třeba odfiltrovávat vlhkost s horkostí směrem dolů. V takových situacích pak doporučoval mít v recepturách obsaženy lugen a huashi. Využitelné by mohly být i další lehké a aromatické byliny: peilan, xiangru, huoxiang. Hlavním účelem tohoto postupu je oddělit od sebe škodliviny a předejít přetrvávání jejich smíšených typů, protože ty budou pro organismus ještě tíživější, a ještě hůře se jich bude zbavovat. Vítr s horkostí znásobí jangové působení škodliviny, bude více spalovat a vysušovat. Horkost s vlhkostí bude uvnitř zanášet, slepovat, zapařovat, navíc když je horkost vmíchaná do vlhkosti, velmi nesnadno se odstraňuje a predikuje chronický charakter nemoci. Jak o tom mluví Ye Tianshi: „Když horkost povstává z vlhkosti, bez odstranění vlhkosti se nelze zbavit ani horkosti.“ Proto tedy „horkost musí zůstat osiřelá“. K vypuzení škodlivin využívá Ye Tianshi analogičnosti povah škodlivin a použitých prostředků. Větrná horkost je lehká a stoupá vzhůru, proto doporučuje lehké, rovněž účinkem vzestupné, rozptylující, ale přitom štiplavě chladivé produkty. Vlhká horkost prosakuje dolů, takže využívá produkty sladce chladné, které pročišťují horkost a odvádějí spodem. [18]

ii) Střední zářič (zhongjiao): oddělené odstraňování horem a spodem (shangxia fenxiao)

Škodlivina už je hlouběji, takže ji už nelze zcela vypudit povrchem a musí se částečně odvádět i spodem. Narozdíl od zranění chladem, kdy se před spouštěním dolů musí počkat, až zcela vymizí povrchové příznaky, u teplé nemoci stačí, pokud se objeví vnitřní plné příznaky a spouštět je možné, i když povrchové ještě zcela nevymizely. Obdobně se u zranění chladem nesmí spouštět dolů, dokud jsou ještě příznaky v horním zářiči, u teplé nemoci se může, pakliže se objeví známky takové potřeby vypouštět spodem. U zranění chladem se vypouští spodem jednorázově a intenzivně, u teplé nemoci obvykle opakovaně vícekrát a mírněji. [18]

iii) Dolní zářič (xiajiao): pročišťování výživy a vracení [do vrstvy] čchi (qingying zhuanqi)

Dobře sestavené jídlo podporuje všechny orgány, působí tedy napříč všemi třemi zářiči. Takto komplexně nespecificky vyživit tělo lze jen stravou. Ta umožňuje organismu si z předloženého koktejlu nijak příliš nevyčnívajících obsahových látek vybrat, co potřebuje. Důležitá je i míra! Sebeprospěšnější látky samy o sobě mnoho nezmohou. To je i případ štiplavě aromatických teplých složek: musí být tak akorát, aby nenarušovaly celkovou vyváženost pokrmu (viz pyramida v prvním dílu), nikoliv náhodou je i přes jejich neuvěřitelný přínos označujeme stále jen za koření.

Přiměřenost se týká jak preventivního posilování řádné čchi za stavu běžného zdraví, tak i cílenějších úpravy stravy při objevení se chorobných příznaků horního zářiče.

Dále je třeba mít vždy na paměti, že střední zářič je zodpovědný za přísun čchi a výživy pro všechny orgány. Vhodnou stravou můžeme přes střední zářič dodávat hornímu zářiči potřebnou energii pro boj se škodlivinami, a zároveň tím i preventivně ochraňovat střední zářič před (rychlým) průnikem škodliviny z horního zářiče.

Z pitevních zpráv z Číny je navíc evidentní, že výše uvedené postupy jsou víc než smysluplné, když skutečně fyzicky postiženými orgány u osob, které onemocnění nezvládly, jsou plíce, srdce a slezina. [21]

6. Plíce - vybrané patomechanismy, funkce a vztahy

Plíce jsou jako jediný z orgánů zang přímo propojené s vnějším prostředím. Jejich hlavními funkcemi jsou řízení čchi v těle, řízení dýchání, spoluúčast na krevním oběhu a distribuci i proměňování tekutin, a prostřednictvím ochranné čchi i řízení povrchu těla a tepelné regulace. [6]

Vzhledem k tomu, že plíce jsou střediskem výměny čchi mezi organismem a okolím a že jsou propojeny s pokožkou, nejčastějšími příčinami jejich chorobných poruch bývají vnější škodlivé činitele. Ty po vniknutí do těla způsobují disharmonii čchi plic, což vede k narušení rozptylovací a filtrační funkce plic, blokování pohybu čchi směrem dovnitř, ven, nahoru a dolů, plynulé distribuci a transformaci tekutin a rovněž i cirkulace krve. [6] 

  • chorobné procesy vyplývající z poruchy filtrační funkce plic, tj. plíce nefiltrují dostatečně [6]:
    • zanášení dýchacích cest: zahlenění
    • stoupání čchi plic: kašel, záducha
    • poruchy metabolismu tekutin: málo moči, otoky
  • chorobné procesy vyplývající z poruchy rozptylovací funkce plic, tj. plíce neroznášejí dostatečně [6]:
    • zadrhování se mechanismu čchi: dýchací potíže, ucpaný nos, svědění v krku, dusivý tlak v hrudi
    • stagnace ochranné čchi: neschopnost se vypotit
    • oslabení čchi plic: pocení, časté nachlazení

Chorobné poruchy v plicích jsou také poruchami jinjangovými, resp. čchi a krve, nicméně z hlediska pojmosloví se u nich obvykle nemluví o prázdnotě jangu, jelikož funkce jangu zde splývají s rozptylovacími funkcemi čchi plic, a ani o prázdnotě krve, poněvadž plíce jsou „dvoranou“ cév, a tudíž jsou dostatečně zásobovány krví a málokdy trpí jejím nedostatkem. Proto se v souvislosti s plícemi mluví častěji jen o prázdnotě čchi a prázdnotě jin. [6]

Plíce řídí čchi (fei zhu qi) [14]

  • dýchání, tedy „nahrazování starého novým“, kdy poruchy této funkce vedou k příznakům kašle, zánětu průdušek, lapání po dechu, astmatu či dušnosti;
  • řízení čchi celého těla, hlavně prostřednictvím osnovné čchi (zongqi) vznikající v plicích smícháním čisté čchi přijímané ze vzduchu s esencí vznikající z potravy, kterou slezina posílá vzhůru do plic; plíce pak čerstvou čchi rozhánějí po těle a starou opotřebovanou z něj vypuzují; vyplývající poruchy z nedostatku čchi plic: nedostatek energie, únava, tichý hlas, bezvládnost končetin, samovolné pocení;
  • dýchání i řízení čchi jsou na sobě vzájemně závislé, oslabení dýchání oslabuje tvorbu i přepravu čchi v těle a s ní i tvorbu a přepravu krve, tekutin a výživy, což vede k oslabení těla; přičemž vztah platí i opačně, tedy již oslabené tělo má nutně oslabené dýchání a s tím i tvorbu a přepravu krve, tekutin, výživy, což v důsledku vede (bez vhodné intervence) ke vzniku začarovaného kruhu

Plíce řídí pohyb vody (fei zhu xingshui)

  • podílejí se na pohybu a vylučování tekutin, a to jak na vyživujícím svlažování těla, tak na eliminačním pohybu vody, zejména pocení. Porucha této funkce může vést k nedostatečnému pocení, zahušťování se hlenů, vzniku měkkých vodnatých otoků ap. [14]

Vývodem plic je nos (fei kaiqiao yu bi)

  • čchi plic prochází nosem, a proto když jsou plíce v harmonii, potom nos dokáže rozeznávat pachy a vůně, dýchání je volné, nosní dutiny čisté, naopak příznakem poruch je ucpávání nosu, mnoho hlenů, ztížené dýchání, zhoršení anebo ztráta čichu [14]

Citem plic je zármutek a žal (you wei fei zhi zhi)

  • oba tyto city jsou negativní povahy, neboť vedou k vyčerpávání, ubývání čchi plic, a tak časté podléhání těmto emocím má za následek oslabování a postupné chřadnutí celého organismu; a opět to platí i opačně, člověk s vrozenou prázdnotou energie plic je v životě více náchylný k pocitům zármutku a žalu [14]

7) Pár poznámek na závěr

Výběru jídla, neřkuli přímo jeho přípravě, bychom měli věnovat každý den odpovídající pozornost. Je to způsob přijetí zodpovědnosti za péči o sebe sama (self-care), za vlastní tělo, mysl a duši. Chrámem sebepéče je kuchyň, zprostředkovaně restaurace s dobrou kuchyní. Nápoje a strava (shuigu) společně se vzduchem (qingqi) pro naše těla představují palivo, na které jedeme. U motorů varovné signály nekvalitního paliva umíme vnímat, škytající nebo slabě táhnoucí motor nás vyděsí, tento svírající strach řešíme rozptylujícím nadáváním, a hned při příštím čerpání hnedle pečlivěji vybíráme. Ale s kvalitou jídla, nápojů ani vzduchu nejsme běžně nachystáni si stejné analogie uvědomovat, takže býváme bez energie, tedy unavení a smutní, nebo v nás různě „rachtá“, takže býváme často nemocní. Analogie mezi palivem a jídlem ale kulhá v tom, že jídlo nejsou jen oktany (kalorie), ani slavný, ale posmutněle osamocený triumvirát cukry-tuky-bílkoviny, nýbrž jde o komplex mnoha dalších látek, aktuálně již popsaných i těch nepopsaných, působících přímo i nepřímo, zkrátka mikro i makro elementů, které umějí v našich tělech vyvolávat či blokovat různé procesy.

Každému orgánu jsou v čínské medicíně přisuzovány alespoň nějaké funkce zahrnující pohyb, jako důležité vnímáme různé odstředivé, expanzivní, rozpínavé, eliminační, zprůchodňující až drénující síly. Co se hýbe, nezahnívá. Kam může čistá čchi, tam se nehromadí kalná. Tohle je dobré vnímat i v kontextu charakteru potravin, jejich stupně průmyslového zpracování a vyšperkování konzervanty. Přijímané konzervanty svoji mrtvolně stabilizující funkci neztrácejí ani při průchodu naším traktem, konzervují i naše útroby, oddynamičňují náš mikrobiom. Energeticky je konzervace dostředivý proces stojící v protikladu k přirozenému fyziologickému vyzařování, expanzi všeho živého. Snažme se, aby co nejvíce našich jídel nebylo nepřirozeně dostředivě orientovaných. Konzervanty a polutanty ve stravě jsou velké a nesmírně důležité „západní“ téma, u nás se mu naštěstí věnuje hodně odborníků, objevují se i texty o protivirových souvislostech dobré péče o nespecifickou imunitu [22].

Z obou dílů tohoto článku by mělo být zřejmé, že ve smyslu intervence dietními zásahy prostřednictvím stravy, koření a bylin toho umí čínská medicína nabídnout hodně, a to samozřejmě i při práci s našimi lokálními surovinami. Těžíme z nepřerušeného kontinua TČM, kdy některé stavy objevující se jednou za několik desítek let, byly v posledních několika stoletích v Evropě řešeny vždy za úplně jiného stavu zdravovědného poznání, takže není moc na co navazovat, jelikož posun v před pro nás na Západě bohužel často automaticky znamená až militantní popření nejen předchozích konstruktů, ale i vlastního empirického poznání.

Ku prospěchu všech obyvatel ČR i EU je zapotřebí co nejširší paleta dostupných metod péče o zdraví, každá jednotlivá metoda má oproti jiným své silné, ale samozřejmě i slabší stránky. Při vhodných kombinacích různých metod se může dařit slabé stránky eliminovat. Nikoliv náhodou Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí čínskou medicínu nejen mezi medicíny tradiční, ale též komplementární (do systému běžné zdravotní péče zapadající), s vizí výsledné medicíny integrativní (spojující silné stránky jednotlivých zapojených postupů) [23]

Rádi bychom nabídli i více konkrétní doporučení ohledně dalších euro-asijských bylin. Vnímáme to dokonce jako svoji povinnost a zodpovědnost. Bohužel však prodejcům sdělování těchto informací vícenásobně zakazuje nejen unijní, ale i česká legislativa, aniž by však pro poučení a blaho občanů zabezpečila náhradní informační kanál. I za normálního stavu věcí to není v pořádku, natož v krizi, kdy takový stav ještě více poškozuje občany, kteří nemají dostatečný přísun informací pro vyhodnocování možností a následného využívání konkrétních přínosů, které mohou nabízet potraviny, tedy co nejbohatší pestrá strava. Potraviny, dary Země, mohou být pomocnou rukou matky přírody, přijmeme-li je s pokorou a porozuměním.

Ani v dobách krize se nesmí polevovat v bdělosti, neboť hodnocení bezpečnosti globálně osvědčených surovin jednou přes nevěrohodný institut potravin nového typu [24], nebo jindy přes hodnocení bezpečnosti komplexních potravin na základě jednotlivých, z kontextu vytržených, zkoncentrovaných molekul, jejichž účinek se zpětně zcela nevědecky extrapoluje na původní potravinu, je prostě velmi nevychovaný čert (snad jen byrokratický, nemalujme ještě temnější čerty na zeď), který asi nikdy nespí: toto je případ aktuální snahy zakázat v EU mj. kořen rebarbory, listy senny a dokonce i aloe [25]. Pokud se nebudeme ozývat, budeme mít na straně stravy nejen stále méně a méně informací, ale i možností

Autor článku: Karel Šimonovský
Datum uveřejnění: 30. března 2020
Revidováno: 16. dubna 2020


Použitá a doporučená literatura

  1. [1] Rok kovové krysy. Horoskopy starých čínských mistrů pro rok 2020. Eva Joachimová. Dostupné online https://joachimova.cz/files/2020.pdf [cited 2020-03-30]
  2. [2] Farmakologie klasické čínské medicíny. Vladimír Ando. Svítání, 2007. ISBN 978-80-86198-47-7.
  3. [3] Mistr Sun o válečném umění. Oldřich Král. Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-141-3.
  4. [4] Klasická čínská medicína – základy teorie II. Vladimír Ando. Svítání, 1996. ISBN 80-901788-3-9.
  5. [5] Čínská lékařská filosofie a principy diagnostiky 1-2. Leung Kok Yuen. Československá Sinobiologická společnost, 1994.
  6. [6] Klasická čínská medicína – základy teorie V. Vladimír Ando. Svítání, 2001. ISBN 80-86198-17-0.
  7. [7] Chinese Herbal Formulas and Application – Pharmacological Effects & Clinical Research. John K. Chen, Tina T. Chen. Art of Medicine Press, 2009. ISBN 978-0-9740635-7-7.
  8. [8] The fall and rise of China – Healing the trauma of history. Paul U. Unschuld. Reaktion Books, 2013. ISBN 978-1-78023-168-6
  9. [9] The Triple Burner. Giovanni Maciocia. Dostupné online: http://maciociaonline.blogspot.com/2011/08/triple-burner.html [cited 30.3.2020]
  10. [10] The Triple Burner (2). Giovanni Maciocia. Dostupné online: http://maciociaonline.blogspot.com/2011/08/triple-burner-2.html [cited 30.3.2020]
  11. [11] The Triple Burner (3). Giovanni Maciocia. Dostupné online: http://maciociaonline.blogspot.com/2011/09/triple-burner-3.html [cited 30.3.2020]
  12. [12] Základy teorie čínské medicíny - 2. díl, TCM Consulting & Publishing, 2015. ISBN 978-80-905746-6-3
  13. [13] The Triple Burner as a system of cavities and a three-fold division of the body 4) and 5). Giovanni Maciocia. Dostupné online: http://maciociaonline.blogspot.com/2011/10/triple-burner-as-system-of-cavities-and.html [cited 30.3.2020]
  14. [14] Klasická čínská medicína – základy teorie I. Vladimír Ando. Svítání, 1995. ISBN 80-901788-0-4.
  15. [15] The Triple Burner – relationship with pericardium. Giovanni Maciocia. Dostupné online: http://maciociaonline.blogspot.com/2011/12/triple-burner-relationship-with.html [cited 30.3.2020]
  16. [16] U části nakažených se objevují podivné záchvaty a blouznění. Novinky.cz. Dostupné online: https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/u-casti-nakazenych-se-objevuji-podivne-zachvaty-a-blouzneni-40319078 (published & cited 2.4.2020)
  17. [17] Úplná ztráta čichu může člověka postihnout už pár hodin po nákaze koronavirem, tvrdí lékaři. Novinky.cz. Dostupné online: https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/koronavirus-utoci-na-cichovy-nerv-v-koreni-nosu-vyradi-ho-na-tydny-tvrdi-britsti-lekari-40318696 (published 31.3.2020, cited 2.4.2020)
  18. [18] Tkanivo teplé horkosti (Wenre jingwei) Wang Mengying, 1852. (pracovní překlad Vladimír Ando, 2020)
  19. [19] Úplná ztráta čichu může člověka postihnout už pár hodin po nákaze koronavirem, tvrdí lékaři. Novinky.cz. Dostupné online: https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/koronavirus-utoci-na-cichovy-nerv-v-koreni-nosu-vyradi-ho-na-tydny-tvrdi-britsti-lekari-40318696 (published 31.3.2020, cited 2.4.2020)
  20. [20] Chinese Nutrition Therapy. Joerg Kastner, Thieme 2009, ISBN 978-3-13-130962-4
  21. [21] Co ukázaly pitvy obětí koronaviru? Zlikvidoval jim plíce. Novinky.cz [cited 30.3.2020] Available online: https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/co-ukazaly-pitvy-obeti-koronaviru-zlikvidoval-jim-plice-40316507
  22. [22] Jak žít s viry? Margit Slimáková. [cited 30.3.2020] Available online: https://www.margit.cz/jak-zit-s-viry/]
  23. [23] Traditional, Complementary and Integrative Medicine. World Health Organization. [cited 30.3.2020] Available online: https://www.who.int/health-topics/traditional-complementary-and-integrative-medicine
  24. [24] Jak došlo k zákazu Coriolus versicolor – outkovky pestré a kdo je za něj zodpovědný? VoxPopuli.sk [cited 30. 3. 2020], Available online: https://www.voxpopuli.sk/zdravi/kauzy-zdravi/jak-doslo-k-zakazu-coriolus-versicolor-%E2%80%93-outlovky-pestre-a-kdo-je-za-nej-zodpovedny.html
  25. [25] Food safety – list of substances in food prohibited or permitted under scrutiny (hydroxyanthracene derivates). European Commision. Cited 30. 3. 2020. Available online: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12235-Initiative-prohibiting-and-permitting-under-scrutiny-certain-hydroxyanthracene-derivatives-in-food-supplements

Diskuze: