Chlad (liuqi a liuyin) – citáty a výroky
Pro sezónní zamyšlení nad vlastnostmi chladu jsme vybrali několik citátů a výroků. Lepší pochopení chladu nám pomůže lépe využívat i vyvažovat jím způsobované změny.
Základní povahy chladu (han) a chladné škodliviny (hanxie)*
| Chlad snadno zraňuje jang. | hán yì shāng yáng | 寒易伤阳 |
| Povahou chladu je zahušťování a stagnování. | hánxìng níngzhì | 寒性凝滞 |
| Povahou chladu je stahování. | hánxìng shōuyǐn | 寒性收引 |
Komentář:
Chlad je hlavní čchi zimního ročního období. Chlad je čchi vody a je propojen s ledvinami, proto se též říká, že zima je obdobím řízeným chladnou vodou. Proto je nejvíce chladných nemocí v zimě, nicméně lze se s nimi setkat i v ostatních ročních obdobích. Je to tehdy, když teplota poklesne, přičemž není dostatečná ochrana proti chladu, takže lidský organismus je snadno postižen chladem a onemocní.
(Ando V. eds. Základy teorie čínské medicíny, IV. Příčiny nemocí – Šest rozvracečů, nákaza, paraziti, vnější poranění, str. 21.
TCM Consulting and Publishing, 2017. ISBN 978-80-906596-0-5)
Vzájemné vztahy a interakce chladu a horkosti
| Chlad zraňuje formu, horkost zraňuje čchi. | hán shāng xíng, rè shāng qì | 寒伤形，热伤气 |
| Chlad se nevynořuje, horkost se neponořuje. | hán wú fú, rè wú chén | 寒无浮，热无沉 |
| Co je chladné, zahřívá se. Co je horké, ochlazuje se. | hánzhě rè zhī, rèzhě hán zhī | 寒者热之, 热者寒之 |
| Chladné dokáže potlačovat horké. Horké dokáže potlačovat chladné. | hán néng zhì rè, rè néng zhì hán | 寒能制热, 热能制寒 |
| Krajní chlad rodí horkost, krajní horkost rodí chlad. | hánjí shēngrè, rèjí shēnghán | 寒极生热，热极生寒 |
Další vlastnosti chladu a chladné škodliviny
| Chlad se rodí ze středu. | hán cóng zhōng shēng | 寒从中生 |
| Všechna onemocnění, u nichž jsou tekutiny čisté, čiré a chladné, vesměs přináleží ke chladu. | zhū bìng shuǐyè chéngchè qīnglěng, jiē shǔyú hán | 诸病水液澄澈清冷，皆属于寒 |
| Vítězí-li chlad, způsobuje otoky. | hán shèng zé fú | 寒胜则浮 |
| Bolest znamená, že je mnoho chladné čchi. Je chlad, a proto je bolest. (Suwen, kap. Bilun) | Tòngzhě, hánqì duō yě, yǒu hán, gù tòng yě. | 痛者，寒气多也，有寒，故痛也。 |
| Chlad znamená, že je jangové čchi málo a jinové čchi mnoho, (jinová čchi) s chorobu se vzájemně navyšují, a proto je chlad. (Suwen, kap. Bilun) | qí hánzhě, yángqì shǎo, yīnqì duō, yǔ bìng xiāng yì, gù hán yě | 其寒者，阳气少，阴气多，与病相益，故寒也 |
Přitěžující okolnosti
| Strach způsobuje, že čchi klesá dolů. | kǒng zé qìxià | 恐则气下 |
| Strach zraňuje ledviny, přemítání vítězí nad strachem. (Suwen, kap. Yinyang yingxiang dalun) | kǒng shāng shèn, sī shèng kǒng | 恐伤肾，思胜恐 |
Komentář:
Strach je emocí ledvin. Jeho psychickým účinkem je obava, opatrnost. Dlouhodobé strachování nebo náhlý úděs vlivem vnějšího podnětu mohou vést k poškozování čchi ledvin; tomu se říká „strach zraňuje ledviny“. Při nadměrném strachu čchi ledvin ztrácí pevnost a čchi se propadá dolů, což se může projevit ztrátou kontroly nad stolicí a močením, polucemi, oslabováním kostí atd. Když strach zraní ledviny, esenciální čchi nemůže stoupat vzhůru, takže srdce a plíce ztrácejí výživu, není propojení mezi vodou a ohněm, stoupáním a klesáním, a tehdy se objevuje plnost v hrudi a nadýmání břicha (xiongman fuzhang), neklid srdečního ducha (xinshen bu’an), nespavost a další příznaky.
(Ando V. eds. Základy teorie čínské medicíny, IV. Příčiny nemocí – Sedm emocí, potrava, přetaženost, str. 55.
TCM Consulting and Publishing, 2017. ISBN 978-80-906596-0-5)
Ze čtyř hlavních pohybů čchi, tak jak jsou přiřazeny jednotlivým ročním obdobím, zimě odpovídá ponořování/zanořování (chen). Analogie dobře vidíme i v přírodě kolem sebe: stahování živin do kořenů, hlíz či oddenků u rostlin, mizivé přírůstky u rostlin i živočichů ap. Dále, přeskládáme-li výrok „chlad se nevynořuje, horkost se neponořuje (han wu fu, re wu chen)“, aby nebyl protikladný, dostaneme „chlad ponořuje, horkost nadnáší (han chen re fu)“. A k tomu již víme, že strach způsobuje klesání, sestup čchi dolů (xiaqi). Přidruží-li se tedy k zimnímu období ještě chlad a případně i strach, přirozený diktát zimního příkazu nebes pro mechanismus čchi na zanořování čchi nebude působit osamocen, ale bude ještě ve stejném směru posilován v příčinné souvislosti s působením chladu a případně i dalším spouštěním čchi dolů v důsledku strachu. Před takovým dvojnásobným či trojnásobným klesáním je třeba se mít na pozoru, neboť to už seká do nebeské harmonie, z čehož přeměnami mohou vznikat všelijaká onemocnění.
Dalším faktorem přispívajícím ke klesání může být narušení slezinou řízeného vzestupu čistého (pi zhu shengqing), a to stravou chladné povahy, studenými nápoji a jídly, či obecně stravou syrovou a tepelně neupravenou, kdy ze všech ročních období je toto riziko pochopitelně nejvyšší v zimě. Upozorňuje nás na to citát „chlad se rodí ze středu (han cong zhong sheng)“, který nám zároveň i připomíná, že velmi účinný způsob vylučování a rozptylování chladu je zahřívání, oteplování středu (wenzhong quhan, wenzhong sanhan). Podle Pi-wei lunu je potřeba nadměrnost či prudkost nastalých změn vyvažovat (quanheng 权衡), aby se obnovila rovnováha: klesání stoupáním, chlad teplem, strach přemítáním. Pro obnovu rovnováhy a zejména její další udržení je důležitý stav zdroje vyživující čchi a krve, tedy středního zářiče. To připomíná klasická poučka „napravování středního zářiče je jako váhy, dokud se nevyváží, nenastává klid (zhi zhongjiao ruheng buquan bu’an 治中焦如衡不铨不安)“.
Zohlednění zimní sezóny dle Pi-wei lunu
„Pokud jde o metodu aplikace substancí (yao) na všemožné nemoci v souvislosti s čtyřmi ročními obdobími, bez ohledu na to, o jaké onemocnění jde, jestli teplé nebo chladné, horké nebo studené, když dojde k onemocnění v zimě, přidáme silně zahřívající substance; takto nedojde k vyčerpání zdroje rození a přeměn. V Neijingu se říká, že se musí ’nejdříve vnímat projevování se čchi, nesmí se seknout do nebeské harmonie’ – to představuje svrchované léčení. To je správná cesta použití metod fytoterapie.“
(Li Gao/Dongyuan. Pi-wei lun, kap. Pi-wei jiangli fa, 1249 n.l.)
Jak vznikají choroby
Choroby vznikají v každém člověku individuálně přeměnou z jednoho či více spolupůsobících vlivů, zejména:
- podnebních výkyvů,
- nadměrných/nevyvážených emocí,
- nevhodné či nevyvážené stravy,
- spojením s dalšími v těle již přítomnými škodlivinami,
- vnitřních oslabení či nerovnováh,
- životního stylu, ve smyslu (ne)vyváženosti a (ne)přiměřenosti vzájemného vztahu mezi aktivitou a odpočinkem,
- za všech okolností samozřejmě modifikované vlastní konstitucí.
Většina výše uvedených faktorů má plastický charakter. Mohou se projevovat pouze jako energie/vliv (qi) bez zřetelného dopadu, ale být i chorobně působící škodlivinou (xieqi). Mohou působit samozřejmě jako přitěžující rizikový faktor, ale při vhodném porozumění vzájemné provázanosti se může působením v rámci jediného okruhu dosáhnout obratu s protektivním vlivem pro celé tělo.
Zimě přináleží chlad, a proto je třeba, aby mu tělo v tomto období bylo přiměřeně vystaveno. V článku jsme se seznámili s charakteristikami chladu, abychom lépe vnímali, kdy působí nadměrně či nedostatečně, a hlavně abychom byli pozorní k vlivům, které mohou jeho působení (nečekaně) zesilovat. Pro vše živé (= pohyb, jangová energie) platí, že chlad (= nehybnost, jinová energie) je dobrý sluha, ale zlý pán.
*Rozdíl mezi šesti čchi (liuqi) a šesti rozvraceči (liuyin)
Šest čchi (liuqi), nebo také šest primárních (liuyuan), označuje šest obvyklých projevů podnebních proměn, jimiž jsou vítr, chlad, vedro, vlhko, sucho a oheň. Tyto běžné podnební změny jsou podmínkou pro zrod a existenci veškerenstva a lidskému tělu neškodí. Organismus si mimoto díky samoregulačním schopnostem vytváří ve svých životních pochodech určité schopnosti interakce, proto se dokáže se změnami šesti čchi vyrovnávat. Šestero čchi proto obvykle onemocnění nevyvolává.
Šest rozvracečů (liuyin) je souhrnné pojmenování pro šest vnějších chorobných škodlivin – vítr (feng), chlad (han), vedro (shu), vlhkost (shi), sucho (zao) a oheň (huo). Jin a jang se vzájemně střídají, stejně jako působí chlad nebo letní vedro; tyto klimatické přeměny mají určité své zákonitosti a rozmezí. Pokud jsou však podnební změny mimo normu, působí nadměrně (taiguo), nebo naopak nedostatečně (buji), nebo se dostaví mimo svoji dobu, nebo když jsou změny příliš prudké, překračují jisté dané rozmezí, pročež organismus nedokáže přiměřeně reagovat, a to může vést ke vzniku nemoci. Když se tedy šest čchi, které běžně člověku neškodí, přemění tak, že mu škodí, stávají se faktory vedoucímu k onemocnění. Tehdy těchto „šest čchi (liuqi)“ způsobujících vznik nemoci nazýváme „šesti rozvraceči (liuyin)“ nebo „šesti škodlivinami (liuxie)“.
(Ando V. eds. Základy teorie čínské medicíny, IV. Příčiny nemocí – Šest rozvracečů, nákaza, paraziti, vnější poranění, str. 13–14.
TCM Consulting and Publishing, 2017. ISBN 978-80-906596-0-5)
Karel Šimonovský, leden 2021
Za laskavou korekturu překladů v tabulkách a překlad citace z Pi-wei lunu děkujeme Mgr. Vladimíru Andovi, Ph.D.; MUDr. Hubertu Čížkovi děkujeme za vytváření prostředí pro inspirativní setkávání nad Pi-wei lunem.
Zimní téma studujte i v dalších článcích
- O zimě z pohledu tradiční čínské medicíny
- Menu pro zimní období
- O chladu dle TČM v citátech a souvislostech – právě čtete
- Zimní jin-jangově protikladné páry