Zimní jinjangově protikladné páry
Starobylý čínský zemědělský kalendář rozděluje rok na 24 údobí, které jsou většinou pojmenovány podle svých charakteristických klimatických, biologických či botanických okolností. Zimě přináleží následující údobí:
| ustanovení zimy (lidong) | od 7./8. listopadu | začíná promrzat země |
| malé sněžení (xiaoxue) | od 22./23. listopadu | první vločky, výrazné ochlazení |
| velké sněžení (daxue) | od 7./8. prosince | první větší sněžení |
| kulminace zimy (dongzhi) | od 21./23.prosince | nejdelší noci, zimní slunovrat |
| malý chlad (xiaohan) | od 5./6. ledna | nejchladněji z celého roku |
| velký chlad (dahan) | od 20./21. ledna | nejnejchladněji z celého roku |
Nejlépe se přemýšlí o zimě a chladu i jejich vlivu na přírodu, a tedy i fyziologii člověka, když můžeme vzhlédnout od textu a popisované analogie hledat kolem sebe. Inspirováni vlastním pozorováním přemýšlíme o typických aspektech zimy: o jejich charakteru, možných potenciálech, stupňů jejich dosažení či nedosažení až zmaru. Nenecháváme se ale zlákat pastmi jednotlivých hodnot, nýbrž se snažíme vysledovat procesy v pozadí. Chlad je proces, nikoliv nutně jen nějaká hodnota na teploměru. Přemýšlíme i o procesech, které třeba ani nenastaly či nedosáhly důvodně předpokládaných stavů a stupňů. Prostřednictvím čchi (procesů, příkazů) zimy dochází k zanořování horka jangu do vody pod zem, aby tak byl uschován a ochráněn, neboť vně vody všude vládne jinový chlad, jde o období jin v jin, chlad v chladu.
Chlad je hlavní čchi zimního období, je to čchi vody a je propojen s ledvinami. Inspiraci pro přemítání o chladu můžeme nacházet i v pranostikách a v dávných výrocích a citátech.
Zima je tedy obdobím řízeným chladnou vodou. Proto je nejvíce chladných nemocí v zimě, ačkoliv se samozřejmě mohou nemoci z chladu objevovat i v jiných ročních obdobích. Proto je ale také v zimě daleko snazší než jiných ročních obdobích řešit chladné nemoci, neboť lze plně využít potenciál jejich jinjangového protikladu, tedy tepla. Dobrodiní čchi je vhodné pěstovat v duchu pouček, že „se nemá pomáhat vítězícímu“, tedy v zimě chladným napomáhat chladu/zimě, např. proto se v zimě nevyužívá (principů) bílého tygra (baihu)*; a že je třeba „při používání teplého být vzdálen od teplého“, vztaženo na roční období tedy potřeba být vzdálen od léta, což v zimě jsme, že už to víc nejde.
Esenciální charakteristiky zimy s pár doporučeními najdete i ve článku O zimě z pohledu čínské medicíny.
Když si ujasníme, jak vypadá archetyp správně zimovaté zimy, tedy zimy vrchovatě naplněné kvintesencí zimy, je dobré dále posuzovat, zda nastaly či nenastaly odklony od esenciální podstaty zimního ideálu, a to v duchu pouček z Neijingu „dorazilo, ač nemělo dorazit (zhi er bu zhi)“ a „nedorazilo, ač mělo dorazit (bu zhi er zhi)“. Neboť odchylky od očekávaného, tedy stavy hrubě neočekávané či náhlé, nutně vyžadují od zúčastněných vynaložení daleko více jangové energie na nalézání nových rovnováh, tedy na adaptaci na nové, byť třeba jen momentální podmínky.
Charakteristické pro celou šestici zimních údobí je, že jde o část roku, ve kterém jinové škodliviny (zejména chlad, vlhkost, hleny, stáze krve) nejsnáze poškozují jangovou čchi lidského těla. Tuto konstelaci nebes a země by měl zohledňovat i ochranný a nápravný (příp. i terapeutický) princip: je třeba střežit jang – ostatně jang je pohyb, život, a v zimě narůstající jin zesiluje jangu protikladná jinově chladná omezení, čímž zvyšuje nároky na jang, vč. možnosti zapříčinění krajního vyčerpání jangu. Hybateli vodě přináleží klesání dolů, uzavírání, dokončování, vždy ale s myšlenkou na budoucí obnovu, na jarní vzestup, na nový start cyklu rození. Prostě po zimě vždy přichází jaro. Jelikož jsme teď ale v zimě, v nejjinovějším období roku, ochranný a nápravný princip v sobě ovšem nemůže nezahrnovat i péči o vyzrávání jin a vody, tedy i kostí, esence a dřeně: pokrmem vhodně odpovídajícím těmto požadavkům je např. tafelspitz, v Česku dobře známý poklad rakouské kuchyně. Jen tak bude mít jang možnost během zimy se v jin bezpečně uschovávat a později během jara se v jin stabilně ukotvovat.
Proto během zimy pracujeme jak s jangem a jin, tak i s esencí a krví cíleně přes hybatele vodu, tedy vodě přiřazené ledviny.
- Na jednu stranu oběh čchi, ani krve nemá být v zimě bujný, proto při prázdnotách a nedostatečnostech volíme pozvolné doplňování se zřetelem na svírání esence. Rozhodně je třeba vyvarovat se rozpohybovávání jangové čchi, neboť zjevné a bujné obíhání odpovídá létu, je tedy opakem zimního zanoření a skrytého uschovávání, tj. je v přímém protikladu s tím, co je v zimě příhodné. Má-li jang tendenci příliš vystupovat, příp. mu ve výstupu ještě pomáhá vítr či oheň jater, je třeba neřešit situaci prostým doplňováním, nýbrž stahováním jaterního jangu, tišením větru jater a pročišťováním ohně jater, zatímco doplňování ledvin a krve stále zůstává v pozadí.
- Na druhou stranu jangem zajišťovaný oběh by však neměl nadměrně zpomalovat, natož zastavovat, neboť to by omezovalo kvalitu až zastavilo vyzrávání jin. Je zde těsný a vzájemný vztah příčiny a následku, neboť snížením oběhu jangového tepla se nutně dále zhorší každé zachlazení a naopak. Vždy je třeba dostupné informace pečlivě vyhodnotit, jen tak nedochází ke ztrátě důvěry a podpory nebes, jen tak nedochází k přesekávání nebeské harmonie. Objeví-li se nemoc, vyvažováním směřujeme k obnově harmonie. Překročíme-li míru, stav jen vystupňujeme.
Na jemné vyvažování je nejvhodnější strava, jejíž skladba zohledňuje aktuální stav strávníka i momentální náladu podnebesí, tedy počasí.
Z hlediska stravy se doporučuje v zimě vhodně zařazovat v přiměřeném množství potraviny a koření s velmi horkou (dare) povahou, aby vyvážily vnější chlad, je-li přítomen, avšak nadměrně nerozhýbávaly na zimu zanořenou jangovou čchi těla. Inspirovat se můžete i naším Menu pro zimní období. Je dobré si ale uvědomit, že takto jangové potraviny by měly být přijímány nejlépe jen v průběhu jangové, světlé, avšak zimně krátké části dne (cca 8-16 h, podle východu a západu slunce), ještě lépe však už ne v šeřícím se sklonku dne, kdy se překlápí jang do jin, do tmavé části dne. Ve výsledku máme tak pro jangové působení velmi krátké okno, neboť obě vzestupná jangová směřování čchi, tedy mohutnější zdvihání (sheng) a mírně tetelící se vyplavávání (fu) mají své místo právě jen během času se sluncem stoupajícím po obloze, neboť začátek stmívání už přináleží stahování (jiang), tak jak si ho běžně spojujeme v rámci ročních dob s podzimem. Tma pak přináleží hlubokému zanořování (chen), tedy noci a zimě.
Střežení jangu je v zimě sezónním ztělesněním neijingovského principu předcházení chorobám (zhi wei bing). Důsledky nedostatečného střežení jangu se zpravidla dle klasiků projevují např. jako studené bolesti žaludku a břicha (wan-fu lengtong), zimomřivost se studenými končetinami (weihan zhileng), studené bolesti v bedrech (yaoji lengtong), čirá moč a řídká stolice (niaoqing biantang), nesnášení chladu a spavost se stáčením se do klubíčka (wuhan shiwo), průjem s nestrávenou stravou (xiali qinggu), natahování se chladu do rukou a nohou (shou-zu jueleng), duševní apatie (jingshen weimi) ap.
V každé posuzované dvojici lze odlišit, co je (více) jangové a co je (více) jinové. Základy konceptu jin-jangových párů naleznete v samostatném článku „Jinjangově protikladné páry“. Kritéria pro posuzování jinjangovosti mohou být velmi rozmanitá; s ohledem na zimní období se ale jeví jako nejvhodnější dvojice „chlad-teplo“. Uvažovat můžeme i tak, že chlad je vně všude kolem, a proto se budeme snažit rozebrat širokým spektrem zahřívajících potravin: tehdy v relativním jinjangovém posuzování substancí budou jinové ty méně zahřívající, zatímco jangové budou ty více zahřívající. V tabulce níže uvádíme některá podle nás ukázkově protikladná zimní zrcadlení jinjangových párů**. Jen prosíme, nezapomínejte, že jinjangovým rozlišováním se snažíme o vystižení něčeho, co je velmi relativní a může se měnit s úhlem pohledu. Výčet párů rozhodně není úplný a seznam plně splní svůj účel, když jen povzbudí Vašeho ducha k přemýšlení a zkoumání...
Houby
Byliny (a příp. i houby)
* Bílý tygr (baihu) zde přeneseně zastupuje jak jeden ze čtyř symbolů čínského souhvězdí (bílého tygra západu – xifang baihu), tak i klasickou recepturu (odvar bílého tygra – baihutang), která ale v sobě nikdy neobsahovala nic fyzického z tygra jakékoliv barvy, jde v ní o kosmologické analogie. V dávné minulosti byl tygr považován za krále všech zvířat. A podle mytologie, dožil-li se 500 let, jeho ohon změnil barvu na bílou. Takový bílý tygr se však zjevoval jen tehdy, když vládce spravoval zemi s absolutní ctností a po celém světě vládl mír. Vnímán je jako strážce duší mrtvých, ale i mocný ochránce živých, např. vojsk vládce, kdy někteří největší generálové minulosti měli být jeho reinkarnací. V určitém smyslu rolí generálů bílého tygra je i ochrana „jakosti“ kovu vojsk před ohroženími vyplývajícími z prudkosti, spalování a přetavování ohněm výhně záměrů a činů samotného vládce; pevný, stabilní a nezmanipulovaný kov pak přímo sám přispívá k udržení míru v podnebesí. V cyklu střídání ročních období je proto možné vidět, že bílý tygr jako strážce kovu podzimu má dar a moc dohlížet a zajišťovat, aby léto procházelo vstupní branou podzimu již náležitě „srovnané“, tedy již příhodně oděné alespoň do hávu babího léta, když už ne přímo do samotných podzimních příkazů nebes, tj. už prosto mohutnosti vzhůru šlehajícího, spalujícího a na plné pecky běžícího ohně léta. Je tedy pochopitelné, že pro použití (principů) symbolu řádného ukončování léta, tj. bílého tygra, není v zimě moc místo. Více zde symboliku názvu nemůžeme vysvětlit, neboť by se to neobešlo bez výkladu čínských pohledů na problematiku udržování zdraví, což nám za účelem ochrany zdraví spotřebitelů zakazuje národní i unijní legislativa.**
** Bohužel nemůžeme s Vámi nad rámec uvedeného více sdílet naše poznání, ani přibližovat či vysvětlovat náš pohled [1]. Je to ke škodě nejen naší komunity, ale zprostředkovaně k újmě i dalších zvídavých občanů, a to i přesto, že takový stav představuje značný zásah do Ústavou zaručených práv.
Jen tichá rezignovanost občanů ČR a EU umožňuje další metastázování jinak neudržitelných legislativních axiomů, že potraviny sice slouží k lidské výživě, ale ta sama nemá pražádný vliv na naše tělesné funkce a potažmo zdraví [2], resp. že takový vliv může mít až tehdy, zaplatí-li někdo nekřesťansky draze takové zkoumání formou přihlášky zdravotního tvrzení. Legislativa ohledně zdravotních tvrzení dobře slouží jako náhubkový zákon. Navenek přiznává určité možnosti, ale stanovuje neprůchodné postupy, navíc s nepoužitelnými a nesrozumitelnými výstupy. Ve jménu „zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů“ nenaplňuje tak předmětné Nařízení EU svůj vlastní, hned navazující legislativní požadavek „poskytnout spotřebitelům nezbytné informace, aby se mohli rozhodnout na základě důkladné znalosti skutečností“ [3].
Legislativa rozporuplným způsobem „ochránila“ spotřebitele, když vyřadila z národního i unijního trhu výživové a zdravotní informace v souvislosti s potravinami, a k tomu ještě spotřebitele ukrátila v právech na informace, neboť jim zamezila v přístupu k nezbytným informacím. Nikdo už samozřejmě neřeší, že legislativní náhubky na zdravotní tvrzení už desetiletí zcela neplní původní deklarovaný záměr, neboť nedovolují štěknout ani základní informace a ani nepovolují použití tradičních charakteristik a označení, tak jak je odborníci znají z evropských i mimoevropských herbářů a bylinářů.
Stará právní zásada říká, že viníka je třeba hledat tam, kde je prospěch. Dříve na trhu, na úkor poctivých, profitovali různí kovbojové s přemrštěnými a nerealistickými tvrzeními. To samozřejmě nebylo správně. Aktuální stav kovboje ale zdaleka nevymýtil, navíc k tomu ale umenšil výživový, a tedy zdravotní profit občanů. A to rozhodně také není správně. Jako lidstvo navazujeme na předchozí generace, jejich odkaz bohužel tím pádem nejenže nevyužíváme, my ho přímo popíráme, pokud dovolíme, aby se vymlčováním potenciálu přírodních látek nabízených nám všem naší planetou vytvářela životu nevlídná pustina lemovaná jen vykřičníky zákazových paragrafů.
Zimní téma studujte i v dalších článcích
- O zimě z pohledu tradiční čínské medicíny
- Menu pro zimní období
- O chladu dle TČM v citátech a souvislostech
- Zimní jin-jangově protikladné páry – právě čtete
[1] U popisů bylinných doplňků stravy bohužel nenaleznete podrobnosti týkající se případných možností jejich podpůrného využití v rámci celostních přístupů k udržování dynamického zdraví (homeostáza). Prodejcům sdělování těchto informací vícenásobně zakazuje nejen unijní, ale i česká legislativa, aniž by však pro poučení a blaho občanů zabezpečila náhradní informační kanál. Nezbývá nám než Vás odkázat na jiné zdroje, jako jsou např. specializovaní výživoví poradci, knihy, časopisy, databáze vědeckých článků a důvěryhodné stránky na internetu.
[2] Citace z Nařízení 1924/2006: „(3) ... Směrnice 2000/13/ES obecně zakazuje používání údajů, které by kupujícího uváděly v omyl nebo které připisují potravinám léčebné vlastnosti. ...“
[3] Citace z Nařízení 1924/2006: „(9) Existuje celá řada živin a jiných látek, jež mají výživový nebo fyziologický účinek, například vitaminy, minerální látky včetně stopových prvků, aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny, vláknina, různé rostliny a bylinné výtažky, které se mohou vyskytovat v potravinách a které mohou být předmětem tvrzení. Proto je třeba stanovit obecné zásady pro všechna tvrzení uváděná na potravinách s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, poskytnout spotřebitelům nezbytné informace, aby se mohli rozhodnout na základě důkladné znalosti skutečností, a vytvořit rovné podmínky hospodářské soutěže v potravinářském průmyslu.“